5 C 38/2022-52 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 2. 2022 domáhali stanovení povinnosti žalované vystavit a doručit žalobcům vyúčtování záloh na úhradu služeb spojených s nájmem bytu [číslo] v budově [adresa] s tím, že uvedené jednotce uzavřela žalovaná jako pronajímatel se společností [právnická osoba] nájemní smlouvu, a to dne 17. 12. 2018, když na základě dodatku ke smlouvě se od 1. 12. 2019 stali nájemci jednotky žalobci, když na základě článku V. odst. 2 smlouvy hradili žalobci nájemné a dále zálohy na služby a energie. Nájemní vztah byl ukončen 15. 12. 2020, avšak žalovaná měla do 30. 4. 2021 provést vyúčtování záloh, k čemuž nedošlo. Dne 2. 9. 2021 žalovaná zaslala e-mailem vyúčtování za období 1. 1. 2020 31. 12. 2020 spolu s fakturou za elektřinu od 8. 11. 2019 do 6. 11. 2020, přičemž uvedené vyúčtování nereflektuje faktickou dobu nájmu a dále žalovaná vyúčtovala i náklady za 2 parkovací stání, avšak žalobci na základě uzavřené smlouvy užívali pouze jedno. Následně dne 1. 10. 2001 žalovaná zaslala žalobcům 2 vyúčtování, která jsou rozdílná a ani jedno řádné. Položky teplo, voda, el. domu, úklid domu, provoz výtahu a komunální odpad jsou ve stejné výši jako vyúčtování zaslané dne 1. 9. 2021, tzn. že se jedná o vyúčtování za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, v němž nebylo zohledněno, že k ukončení nájmu došlo dne 15. 12. 2020 a dále pak položka garáž je opět účtována za 2 garážová stání, dále pak je ve vyúčtování uvedena položka recepce za rok 2020, dále za rok 2019, přičemž se jedná o položku, která neměla být žalobcům vyúčtována. Žalobci vyzvali žalovanou výzvou doručenou dne 23. 12. 2021, aby splnila svou povinnost a žalobcům doručila řádné vyúčtování služeb a energií, na což bylo reagováno právním zástupcem žalované zasláním upraveným vyúčtováním, které však žalobci rovněž považují za nesprávné, neboť položka voda byla účtována za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, ačkoliv došlo k ukončení nájmu ke dni 15. 12. 2020, dále položka garáž byla opět účtována za 2 garážová stání a položka elektřina byla žalobcům účtována za dobu od 8. 11. 2019 do 15. 12. 2020, to je za období delší než 1 rok. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že náklady na garáž, jak byly žalobcům účtovány, byly účtovány podle vyúčtování služeb, které žalovaná dostala od společenství vlastníků jednotek a vhledem ke skutečnosti, že garážová stání žalované jsou umístěna nad sebou v zakladači, přičemž druhé místo není možné užívat, byla žalobcům vyúčtována částka za obě garážová stání, elektřina byla žalobcům účtována podle odečtu provedeného pražskou energetikou a částka, která byla žalobcům vyúčtována částkou odpovídající žalobci spotřebované elektrické energie. 3. Žalobci jsou občany Slovenska, žalovaná je občankou České republiky, a proto se soud zabýval pravomocí zdejšího soudu, když mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z čl. 26 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je právo české dle nejužšího spojení dle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako pronajímatel uzavřela dne 17. 12. 2018 smlouvu o nájmu jednotky [číslo] v [obec a číslo], [ulice a číslo] s nájemcem společností [právnická osoba], ze kterou jednal pan [celé jméno žalobce], když v článku V. A. 1 byla sjednána částka 15 000 Kč jako nájemné a v bodě V. A. bod 2. byla sjednána částka 4000 Kč jako záloha za služby a energie, když v článku II. smlouvy bylo dále sjednáno, že k jednotce náleží garážové stání [číslo]. Dodatkem ze dne 27. 9. 2019 se pak nájemcem jednotky počínaje dnem 1. 10. 2019 stal žalobce a žalovaná, nájemní smlouva byla uzavřena do 31. 12. 2020 (prokázáno smlouvou ze dne 17. 12. 2018 a dodatkem ze dne 27. 9. 2019). Předávacím protokolem ze dne 15. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobci předali žalované uvedeného data jednotku zpět. Fakturou za odběr elektřiny bylo prokázáno, že za období od 8. 11. 2019 do 6. 11. 2020 byla žalované vyúčtována částka 11 563,77 Kč. 5. Dopisem ze dne 11. 1. 2022 odesílaného právním zástupcem žalované právnímu zástupci žalobců bylo prokázáno, že tímto žalovaná provedla vyúčtování služeb v souvislosti s nájmem jednotky žalobci s tím, že žalobci mají přeplatek ve výši 12 353,40 Kč a žalobcům byla vyúčtována spotřeba vody ve výši 8 272,80 Kč za spotřebu do 15. 12. 2020, dále vyúčtována elektřina ve výši 13 365,30 Kč a to za období od 8. 11. 2019 do 6. 11. 2020 podle spotřeby vyúčtované PRE a dále spotřeba od 7. 11. 2020 do 15. 12. 2020 podle stavu elektroměru ke dni předání jednotky. Dále byla žalobcům vyúčtována elektřina domu 1 248,20 Kč podle počtu dnů, úklid domu 984 Kč podle počtu dnů, provoz výtahu 500,80 Kč podle počtu dnů, komunální odpady 639,30 Kč podle počtu dnů a garáž, elektřina a úklid 2 605,30 Kč podle počtu dnů, to je celkové náklady činily 33 646,60 Kč a žalobci zaplatili zálohy ve výši 46 000 Kč, přeplatek tak činí 12 353,40 Kč. Za období od 1. 1. 2020 - 31. 12. 2020 bylo žalované vyúčtováno za služby částka 14 580,20 Kč za jednotku [číslo]. Předžalobní výzvou ze dne 16. 11. 2021 bylo prokázáno, že tímto žalobci požadovali po žalované řádné vyúčtování služeb v souvislosti s ukončením nájmu ke dni 15. 12. 2020. 6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, např. fakturou ze dne 10.11.2020, avšak tento důkaz soud nehodnotí, neboť je irelevantní pro rozhodnutí v tomto sporu. Dále soud neprovedl navrhovaný výslech žalované, provedení důkazu prohlášením vlastníka o vymezení jednotek a vyjádřením, [jméno] [příjmení], neboť ani těmito důkazy by žalovaná neprokázala správnost vyúčtování a proto uvedené důkazní návrhy považoval soud za nadbytečné. 7. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutkový stav. 8. Soud posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. 2 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem služeb 1.vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky, 2.společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, b) příjemcem služeb 1.nájemce bytu, nebo 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, c) zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb, d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky, e) rozúčtováním vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby, f) vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. 9. Podle ust. § 7 odst. 1 shora citovaného zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zaúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 10. Podle ust. § 7 odst. 3 zákona finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 11. S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl, neboť vzal za prokázané, že žalobci byli nájemci jednotky, nájem vznikl ke dni 1.10.2019 na základě dodatku ze dne 27.9.2019 k nájemní smlouvě ze dne 17.12.2018, a nájem byl ukončen ke dni 15.12.2020, což bylo mezi účastníky nesporné. Žalovaná jako pronajímatel předložila žalovaným jednak vyúčtování psaná rukou, která nebyla datována, nebyla označena komu jsou adresována, ani ohledně jaké konkrétní jednotky se týkají, a z nichž měl jednak vyplývat přeplatek 470 Kč a druhé vyúčtování neobsahuje údaj o rozdílu záloh a služeb, přičemž dále obsahuje údaj, že je zúčtován náklad na recepci za r. 2019. Dále bylo žalobcům zasláno právním zástupcem žalované vyúčtování ze dne 11.1.2022, kde byla mj. vyúčtována elektřina za období 8.11.2019 – 6.11.2020 a dále mj. i náklady na 2 garážová stání. 12. Uvedená vyúčtování však jednoznačně nesplňují náležitosti řádného vyúčtování služeb, neboť vyúčtování služeb je účetní dokad, který musí obsahovat i jeho obecné náležitosti vyplývající z ust. § 11 odst. 1 zák. č. 563/1991 Sb. o účetnictví, zejm. musí být uvedeno, kdo a kdy jej vyhotovil a jelikož se v d