6 C 5/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s přísl. s tvrzením, že tento nárok vnikl z titulu neuhrazené ceny koncového zařízení v částce 4 400 Kč, a to na základě smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo], ze dne 3. 10. 2020, které žalovaný uzavřel s žalobkyní. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil 3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.). 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, též žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu [číslo] ze dne 3. 10. 2020, na jejichž základě došlo k odkoupení koncového zařízení ([anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení]) žalovaným, a to v jednotkové ceně 4 400 Kč (přičemž byla poskytnuta podmíněná ve výši 2 000 Kč). Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 10. 2020 splatné 7. 11. 2021 (2 400 Kč doplacení splátek a 2 000 Kč vratka podmíněné slevy). Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když neužíval příslušný tarif po sjednanou domu, vznikl žalobkyni v souladu s Podmínkami služeb a zboží za zvýhodněnou cenu pořízení. Žalovaný dluží na podmíněné slevě částku 2 000 Kč a za splátky koncového zařízení částku 2 400 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i když byl opakovaně vyzván k úhradě. 6. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 7. Po právní stránce soud posoudil spor dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a dle Podmínek služeb a zboží za zvýhodněnou cenu pořízení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.