9 C 192/2023-32 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 24. 5. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vydat plynoměr typu [anonymizováno] výrobní [číslo] (dále jen„ plynoměr“), které je umístěno na adrese odběrného místa [adresa žalované] ([anonymizováno]) [číslo] a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy dodávala žalované jako odběrateli zemní plyn na adrese [adresa]. Zde bylo rovněž žalované osazen plynoměr. Distribuce plynu byla ukončena ke dni 25. 5. 2022. Jelikož smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou zanikl, vyzvala žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 6. 2. 2023 ke zpřístupnění plynoměru. Žalovaná na výzvu nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv ji byla žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě dne 2. 6. 2023, č. j. [číslo jednací], doručena dne 19. 6. 2023 dle § 49 odst. 2, 4 a § 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně, jakož i v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila, a to bez omluvy, ač k němu byla řádně a včas předvolána. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující: 4. Předmětem činnosti žalobkyně je distribuce plynu (viz výpis z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 16. 5. 2019). 5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8. 10. 2018 smlouvu [číslo] o sdružených službách dodávky zemního plynu (viz smlouva ze dne 8. 10. 2018), na základě které se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa plyn a související služby, rovněž byl žalované, na adrese [adresa žalované] ([anonymizováno]) [číslo], namontován plynoměr typu R015 výrobní [číslo] to dne 30. 10. 2018 (viz příloha [číslo] ke smlouvě). 6. Žalobkyně s žalovanou rovněž uzavřela smlouvu o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel – domácnost [číslo] kterou se zavázala k instalaci vlastního měřicího zařízení a že jej bude na vlastní náklady udržovat a ověřovat správnost měření. Rovněž si strany ujednaly, že žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované umožnění přístupu k měřícímu zařízení za účelem kontroly, odečtu, údržby, výměny či jeho odebrání (viz smlouva [číslo]). 7. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání plynoměru předžalobní upomínkou ze dne 6. 2. 2023 (viz předžalobní upomínka ze dne 6. 2. 2023 s podacím archem ze dne 8. 2. 2023). 8. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 o. s. ř. za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Zjištěný skutkový stav ohledně nároku vydání plynoměru soud právně posoudil dle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle kterého je povinen vydat věc ten, kdo ji neprávem zadržuje. Dále soud ve věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), v jehož režimu byly mezi účastníky uzavírány níže uvedené smlouvy. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa žalobkyně plyn a související služby. Smlouvou o připojení k distribuční soustavě se žalobkyně zavázala připojit odběrné plynové zařízení žalované k distribuční soustavě a umožnila jí odběr zemního plynu. Žalovaná se zavázala k povinnosti umožnit žalobkyni přístup k měřícímu zařízení za účelem kontroly, odečtu, údržby, výměny či jeho odebrání. 11. Dle § 2 odst. 2, písm. b) energetického zákona se distribuční soustavou rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu. Dle § 71 odst. 6 energetického zákona jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu a aplikovaných právních předpisů, tak soud dospěl k závěru, že žalobou specifikované měřící zařízení je ve vlastnictví žalobkyně a žalovaná má povinnost jej žalobkyni vydat. Vzhledem k výše uvedenému tak soud uložil žalované povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.