9 C 201/2023-35 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 24. 2. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 45 271,67 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 13. 11. 2013 Rámcovou smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy mu byl aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaný uzavřel dne 10. 6. 2019 s žalobkyní dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, a to smlouvu o poskytnutí kontokorentu až do výše 50 000 Kč. Dále uzavřel Dne 17. 8. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal o poskytnutí úvěru ve výši 51 114 Kč. Dne 18. 8. 2020 mu byla tato částka vyplacena na jeho běžný účet. Žalovaný měl měsíčně žalobkyni hradit částku 1009 Kč jako splátku úvěru, skládající se z jistiny a úroku ve výši 17,9 % p.a., a to vždy ke 24. dni měsíce počínaje dnem 24. 9. 2020. Předpokládané splacení celého úvěru bylo stanoveno na den 24. 8. 2028. Žalovaný řádně uhradil splátky od 24. 9. 2020 do 24. 5. 2022. Na splátku dne 24. 6. 2022 bylo ze strany žalovaného zaplaceno pouze 2,30 Kč. Další splátky žalovaný neuhradil již vůbec. Dne 24. 8. 2022 žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný ničeho neuhradil přes výzvy žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě ze dne 6. 6. 2023, č. j. 9 C 201/2023-12, jakož i předvolání k jednání na den 28. 8. 2023, doručeny dle ust. § 49 odst. 2, 4 a ust. § 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 22. 6. 2023. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila v podání zdejšímu soudu doručeném dne 16. 8. 2023, kdy zároveň soud nepožádala o odročení, jakož i v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil bez omluvy, ač k němu byl řádně a včas předvolán. 3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: 4. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 13. 11. 2013 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které zřídila žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] (viz Rámcová smlouva ze dne 13. 11. 2013 [číslo] [ulice] podmínky). 5. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěryschopnost žalovaného (viz Aplikační data, Úvěrová zpráva). 6. Dne 10. 6. 2019 uzavřeli účastníci [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému kontokorent v úvěrovém rámci 50 000 Kč (viz Dodatek [číslo] Podmínky pro používání kontokorentu, Výpis z běžného účtu ze dne 14. 8. 2023 za období od 1. 5. 2020 do 31. 7. 2020). 7. Dne 17. 8. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého poskytla žalovanému úvěr ve výši 51 114 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 009 Kč k 24. dni v měsíci s úrokovou sazbou ve výši 17,90 % ročně. RPSN bylo ve výši 18,28 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný splatit byla 96 801,86 Kč (viz Dodatek [číslo] Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Podmínky pro užívání úvěru). 8. Žalovanému byl úvěr poskytnut na jeho běžný účet č. [bankovní účet] dne 19. 8. 2020 (viz výpis z běžného účtu ze dne 15. 9. 2022). 9. Žalovaný předmětný úvěr splácel od 24. 9. 2020 do 24. 5. 2022. Na splátku dne 24. 6. 2022 zaslal pouze částku ve výši 2,30 Kč. Další splátky již neuhradil vůbec (viz Přehled plateb, Splátkový kalendář). 10. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 24. 8. 2022 k uhrazení částky ve výši 46 621,33 Kč do 2. 9. 2022 (viz Předžalobní upomínka ze dne 24. 8. 2022 s podacím archem). 11. Na jejich základě pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 13. 11. 2013 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které zřídila žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Před poskytnutím kontokorentu žalovanému, žalobkyně zkoumala jeho úvěruschopnost. Dne 10. 6. 2019 uzavřeli účastníci [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorent do výše 50 000 Kč. Následně účastníci rovněž uzavřeli Dodatek [číslo] na jehož základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 51 114 Kč, a to dne 19. 8. 2020 na účet žalovaného. Žalovaný se úvěr zavázal splatit ve splátkách po 1 009 Kč k 24. dni v měsíci s úrokovou sazbou ve výši 17,90 % ročně. RPSN bylo ve výši 18,28 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný splatit byla 96 801,86 Kč. Žalovaný úvěr řádně splácel do splátky dne 24. 6. 2022, na kterou zaslal částku 2,30 Kč. Na další splátky již nezaslal ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 24. 8. 2022 k uhrazení částky ve výši 46 621,33 Kč do 2. 9. 2022. 12. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: 13. Uvedenou smlouvu soud kvalifikoval jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný na straně úvěrovaného smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a právní předchůdkyně žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 14. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 51 114 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 24. dni v měsíci. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud žalobě vyhověl i co do smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 012 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 812 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.