22 C 316/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 384 518,17 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s., byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2022 uzavřené mezi společností, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a.s., a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka“). Dne 21. 4. 2016 uzavřela banka se žalovaným smlouvu o úvěru Optimální splátka č. , hodnota, . Smlouvou se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 570 305 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 120 měsíčních splátkách po 9 554 Kč, společně se smluvním úrokem 16 % ročně a dalšími poplatky. Banka žalovanému úvěr poskytla, avšak žalovaný jej nesplácel řádně a včas. Z toho důvodu přistoupila dne 17. 10. 2022 k zesplatnění dluhu. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 383 518,17 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 591,54 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 46 797,53 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 000 Kč. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že banka nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, protože celková výše závazků před poskytnutím úvěru a po jeho poskytnutí se nijako nezměnila, jen došlo ke snížení splátek s ohledem na snížení úrokové sazby a prodloužení doby splácení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:6. Žalovaný požádal dne 20. 4. 2016 banku o úvěr ve výši 640 895 Kč, který by splatil ve 120 měsíčních splátkách po 10 736 Kč. V návrhu na uzavření smlouvy uvedl, že je ředitelem společnosti , právnická osoba, , bydlí ve vlastním domě/bytě a jeho měsíční příjem dosahuje výše 50 000 Kč. Měsíční splátky jiných úvěrů činí 4 000 Kč. Součástí navrhovaného ujednání bylo stanovení výše roční úrokové sazby na 16 % a sjednání poplatku za odeslání upomínky ve výši 500 Kč. Dále bylo v návrhu uvedeno, že pokud se dlužník dostane do prodlení s některou platební povinností je tato situace kvalifikována jako závažná skutečnost a banka je oprávněna dosud nesplacené částky včetně úroků prohlásit za splatné. Částka ve výši 421 995 Kč byla určena na splacení spotřebního úvěru ze dne 10. 3. 2015 (dále jen „smlouva 1“), částka ve výši 110 000 byla určena na úhradu kontokorentního úvěru ze dne 16. 4. 2013 (dále jen „smlouva 2“) a částka ve výši 108 900 Kč byla určena na splacení splátkové kreditní karty ze dne 3. 7. 2013 (dále jen „smlouva 3“) u téže banky. Součástí návrhu byl odkaz na všeobecné obchodní podmínky banky (návrhem na uzavření smlouvy o optimální splátce č. , hodnota, , všeobecnými obchodní podmínky, produktovými podmínkami a ceníkem produktů). Banka návrh žalovaného akceptovala dne 21. 4. 2016 (akceptací návrhu ze dne 21. 4. 2016).7. Banka dne 10. 3. 2015 po ověření úvěruschopnosti žalovaného schválila jeho žádost o úvěr vč. , Anonymizováno, ve výši 400 000 Kč (smlouva 1). RPSN této smlouvy činila 14,80 %, měsíční splátka 6 186,63 Kč při počtu 120 splátek, výše poplatku za zaslání upomínky 500 Kč (protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta včetně prohlášení, smlouvou půjčce na kliknutí č. , Anonymizováno, , produktové podmínky pro osobní úvěry banky). Dne 15. 4. 2023 banka schválila po ověření úvěruschopnosti žalovaného jeho žádost o povolený debet č. , č. účtu, s povoleným debetem ve výši 22 000 Kč (smlouva 2). RPSN této smlouvy činila 34,89 % a výše úrokové sazby činila 21,90 % ročně (protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta včetně prohlášení, smlouvou o povoleném debetu na běžném učtu ze dne 15. 4. 2013). Dne 3. 7. 2013 banka schválila po ověření úvěruschopnosti žalovaného jeho žádost o vydání kreditní karty s požadovaným limitem 99 000 Kč (smlouva 3). Výše úrokové sazby pro bezhotovostní transakce byla 22,56 % ročně a 22,56 % ročně pro transakce pro výběr hotovosti (protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta včetně prohlášení, návrhem na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 3. 7. 2013).8. Banka před uzavřením úvěrové smlouvy nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jelikož se nejednalo o poskytnutí nového úvěru, ale šlo o ujednání, které nahradilo předcházející podmínky sjednané prostřednictvím dříve uzavřených smluv, tedy tzv. konsolidaci dluhů (třemi prohlášeními k posouzení úvěruschopnosti ze dne 10. 11. 2023). Úvěrem poskytnutým na základě smlouvy o Optimální splátce byly splaceny dluhy ze smlouvy 1 až 3 (potvrzením o splacení dluhu z úvěru ze dne 16. 11. 2023 (povolený debet), potvrzením o splacení dluhu úvěru ze dne 16. 11.2023 (půjčka na kliknutí), potvrzením o ukončení smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 20. 11. 2023).9. Banka poskytla žalovanému prostředky v celkové výši 570 305 ve třech platbách dne 21. 4. 2016. (oznámením o ukončení čerpání úvěru dne 2. 12. 2017, souhrnným výpisem pohybu na účtu, mimořádným výpisem z účtu 5990983001/5500). V květnu 2020 využil žalovaný ochranné doby a za trvání této doby, konkrétně od 1. 6. 2020 do 31. 10. 2020, mu byla odložena splatnost (oznámením o účincích ochranné doby a změna splácení úvěru ze dne 28. 5. 2020) S ohledem na opakované porušování smluvních ujednání bylo žalovanému doručeno oznámení o zesplatnění úvěru – úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 17. 10. 2022 (prohlášením o okamžité splatnosti ze dne 17. 10. 2022 včetně potvrzení o odeslání).10. Banka postoupila pohledávku za žalovaným společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s. Současně o této skutečnosti dne 13. 12. 2022 řádně informovala žalovaného (rámcovou smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2022, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2022 včetně potvrzení o podání). , Anonymizováno, a. s, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 12. 2022). Žalobkyně tuto skutečnost dne 7. 1. 2020 oznámila žalovanému (oznámením o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2023 včetně potvrzení o podání).11. Žalobkyně zaslala prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanému dne 23. 1. 2023 předžalobní výzvu k úhradě dluhu, na kterou žalovaný nijak nereagoval a nic nezaplatil (předžalobní výzvou ze dne 23. 1. 2023 včetně potvrzení o podání).12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:13. Banka a žalovaný uzavřeli dne 21. 4. 2016 smlouvu o úvěru. V souladu se smlouvou poskytla banka žalovanému částku 570 305 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet částkou 9 554 Kč měsíčně. Úvěr byl určen ke konsolidaci dluhů žalovaného ze tří smluv, které byly poskytnutým úvěrem plně splaceny. Žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas a banka proto přistoupila k zesplatnění pohledávek ke dni 17. 10. 2022. Žalovaný svůj dluh nesplnil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:15. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“).16. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 5 odst. 4 zákona se na dohodu, kterou za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, se použijí pouze § 1 až 4, § 84, § 88 až 91, § 94, 97, § 99 odst. 3, 4 a 6, § 100 odst. 1 písm. b), odst. 2 až 4, § 101 odst. 2, § 102 odst. 1 a 4, § 104, 105, 108, 109, § 112 až 117 a § 120 až 177.18. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Soud úvodem připomíná, že konsolidace úvěru je finanční postup, který je využíván jedinci, kteří mají více různých úvěrů, jako jsou osobní půjčky či kredi