34 C 190/2024-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se jakožto správce domu č.p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku parč. č. , hodnota, , zapsaného na LV č. , hodnota, , pro k.ú. , adresa, , ve vlastnictví hl.m. Prahy, v jehož čtvrtém nadzemním podlaží se nachází byt č. , hodnota, , o velikosti 1+1 (dále jen dům, byt), domáhal po žalovaném vyklizení bytu. Žalovaný užíval byt na základě dohody o užívání bytu ze dne , datum, , na základě které byl žalovaný oprávněn na dobu neurčitou užívat byt. Nájemní vztah byl ukončen na základě výpovědi žalobkyně ze dne , datum, , která byla žalovanému doručena dne , datum, , z důvodu porušení povinností zvlášť závažným způsobem, tj. z důvodu prodlení s placením nájemného po dobu delší než tři měsíce. Vzhledem k tomu, že výpověď byla dána bez výpovědní doby, skončil nájemní poměr dnem doručení výpovědi, tj. dne , datum, . Žalovaný byl na základě výpovědi povinen byt vyklidit a odevzdat do jednoho měsíce ode dne skončení nájemního vztahu, tj. do , datum, . K odevzdání bytu byl žalovaný opětovně vyzván dopisem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , přičemž do dnešního dne byt žalobkyni řádně neodevzdal.2. Žalovaný při jednání dne , datum, uvedl, že se nevšiml, že mu platby z účtu v tomto období neodcházejí. Nyní má obestavený účet z důvodu exekuce.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním.4. Vlastníkem domu č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , v katastrálním území , adresa, je hl. m. , adresa, , správa nemovitosti byla svěřena žalobkyni (informace o pozemku a výpis z katastru nemovitostí). Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne , datum, dohodu o užívání bytu na dobu neurčitou k bytu č. , hodnota, , v , Anonymizováno, . podlaží, o velikosti 1+1 s příslušenstvím, nacházejícího se v domě č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , v katastrálním území , adresa, (dohoda o užívání bytu). V čl. II dohody bylo stanoveno, že žalovaný je povinen hradit zálohy a úhrady správě domu ve výši dle evidenčního listu, který je nedílnou součástí, a to vždy měsíčně do pátého dne následujícího měsíce. Žalobkyně nájemní vztah dne , datum, pro dluhy na nájemném a zálohách na služby za období 05/2023 až 09/2023 v celkové výši , částka, , dluhy na nákladech upomínání ve výši , částka, a dluhy na sankčním poplatku ve výši , částka, , vypověděla a poučila žalovaného, že s výpovědí není spojena výpovědní doba, nájemní vztah skončí doručením výpovědi a že žalovaný může vznést do dvou měsíců od doručení proti výpovědi námitky a podat žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi do dvou měsíců od jejího doručení (výpověď ze dne , datum, a upomínka ze dne , datum, ). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný zaplatil dlužné nájemné ani, že by podal žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, která byla žalovanému doručena dne , datum, . K předání bytu byl žalovaný vyzván jak ve výpovědi (ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení), tak i výzvou ze dne , datum, , kde žalobkyně žalovaného vyzvala k předání bytu nejpozději do , datum, (výpověď z nájmu a výzva k odevzdání bytu včetně dodejky z , datum, ) a konečně předžalobní výzvou ze dne , datum, (předžalobní výzva).5. Soud tak po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pro právní posouzení věci je rozhodné, že žalobkyně je správcem domu ve vlastnictví hl.m. Prahy, v němž se nachází byt, který byl dán do osobního užívání žalovanému. Žalovaný nezaplatil žalobkyni nájemné za období květen až září 2023. Žalobkyně výpovědí doručenou dne , datum, vypověděla žalovanému nájem předmětného bytu bez výpovědní lhůty, s odůvodněním, že žalovaný porušuje povinnosti zvlášť závažným způsobem a to neplacením nájemného a záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce. Zároveň žalovaného poučil, že může do dvou měsíců od doručení této výpovědi podat žalobu na přezkum její oprávněnosti. V řízení nebyla tvrzena ani prokázána existence skutečností, které by nasvědčovaly, že je výkon práva žalobkyně zjevným zneužitím práva.6. Pokud jde o hmotněprávní posouzení věci, na základě zákona č. 509/1991 Sb., který občanský zákoník novelizoval, bylo právo osobního užívání s účinností k 1. lednu 1992 transformováno na nájem (§ 871 občanského zákoníku). Žalovanému tak vzniklo podle § 685 an. zák.č. 40/1964 Sb. právo nájmu bytu. Podle § 2286 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „oz“) platí, že nájem bytu zanikne písemnou výpovědí. Podle § 2288 a 2291 oz může pronajímatel vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně a to podle ustanovení § 2291 odst. 1, 2 oz bez výpovědní doby, jestliže nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména tím, že nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje byt nebo dům závažným způsobem, způsobuje jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá byt neoprávněně jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby může dát pronajímatel nájemci teprve poté, co ho řádně vyzval k odstranění závadného chování (protiprávního stavu) a marně uplynula doba k nápravě tohoto závadného chování stanovená žalovanému žalobcem pro odstranění závadného stavu. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, jinak se k výpovědi nepřihlíží. (§ 2291 odst. 2 oz). Pronajímatel ve výpovědi uvede, zda jde o výpověď s výpovědní lhůtou nebo bez výpovědní lhůty a poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (§ 2286 odst. 2 oz) ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy výpověď nájemci došla (§ 2290 oz), jinak je výpověď neplatná (§ 2286 oz). Podle ustanovení § 2286 oz písemná výpověď pronajímatele musí nájemci dojít. Podle § 2291 odst. 1 oz je pronajímatel oprávněn požadovat, aby mu nájemce byt odevzdal bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.7. Písemná výpověď má všechny náležitosti platného jednostranného právního úkonu, včetně uvedení, že jde o výpověď bez výpovědní lhůty v souladu s ustanovením § 2291 oz a je v ní dostatečně určitě vymezen i její důvod a poučení o možnosti vznést proti výpovědi námitky a podat žalobu na přezkoumání její oprávněnosti. Žalovaný k dnešnímu dni nepodal žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu došla. Proto soud nemohl ani přezkoumávat, zda byly výpověďní důvody tam uvedené naplněny. Dnem doručení výpovědi nájem žalovaného skončil (dle ustanovení § 2231 ve spojení s ustanovením § 2291 oz upravujícím lhůtu ke skončení nájmu a ustanovení § 3074 oz) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném, aby byt odevzdal. Dnem, kdy nájem skončil, vznikla žalovanému povinnost (§ 2292 o. z.) odevzdat byt žalobkyni.8. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Soud však v rámci náhrady nákladů řízení žalobkyni přiznal pouze zaplacený soudní poplatek a náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., když žalobkyně je městská část, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobkyně vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o vyklizení bytu. V takovéto právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši , částka, a 3x300,-Kč (podání žaloby, 1x příprava účasti na jednání, účast u jednání dne , datum, ), neboť se jedná o náklady nejen účelně vynaložené, ale i nutné a nezbytné pro možnost uplatnění práva u soudu. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle ust. §149 odst. 1 osř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právního zástupce žalobkyně.10. Soud stanovil lhůtu k vyklizení bytu v délce 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť přihlédl k tomu, že žalovaný v bytě žil od roku 1982 a po celou dobu (až do 05/2