59 C 273/2024-37 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vyloučení bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobu odůvodnila tím, že na návrh žalovaných bylo zahájeno exekuční řízení k vymožení pohledávky ve výši 305 000 Kč s příslušenstvím. Exekučním příkazem ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, bylo rozhodnuto o provedení výkonu rozhodnutí prodejem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , způsob využití byt, nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, u k. ú. pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , k. ú. , adresa, (dále jen „nemovitost“ nebo „bytová jednotka“). Žalobkyně podala žalobu na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, neboť na základě darovací smlouvy ze dne , datum, nabyla nemovitost do výlučného vlastnictví. Povinný tak není jejím vlastníkem a prodej bytové jednotky nelze realizovat.2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali. Uvedli, že darovací smlouva je účelová. Žalobkyně ani není zapsána jako vlastník v Katastru nemovitostí a není tak ani aktivně legitimována žalobu podat. Na předmětné bytové jednotce vázne inhibitorium a povinný není oprávněn s nemovitostí jakkoliv nakládat.3. Pravomoc (příslušnost) zdejšího soudu je dána čl. 24, bod. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 dle místa, kde se nemovitost nachází. Rozhodné právo je české v souladu s čl. 4 (ES) č. 593/2008 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy.4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:5. Žalobkyně uzavřela dne , datum, s panem , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „povinný“), darovací smlouvu, na jejímž základě se povinný zavázal převést na žalobkyni vlastnické právo k bytové jednotce, jako i spoluvlastnickému podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V čl. 2 bodu 2 smlouvy si strany sjednaly, že žalobkyně podá na vlastní náklady návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a to do 5 let ode dne podpisu smlouvy. Dále v čl. III bodu 2 smlouvy si strany sjednaly, že vlastnické právo přechází zápisem vkladu do Katastru nemovitostí (viz darovací smlouva ze dne , datum, mezi , Anonymizováno, žalovaných a žalobkyní).6. Dne , datum, byl v exekučním řízení sp. zn. , spisová značka, vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, a to konkrétně podílu povinného předmětné bytové jednotky, a to k uhrazení pohledávky ve výši 305 085,50 Kč. Bytová jednotka je ve spoluvlastnictví povinného a jeho , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy tedy každý z nich vlastní ideální polovinu nemovitosti (viz exekuční příkaz č. j. , spisová značka, , výpis z katastru nemovitostí k bytové jednotce).7. Všechny výše uvedené v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Předmětná nemovitost je ve spoluvlastnictví povinného a , Anonymizováno, , jméno FO, . Každý z nich vlastní ideální polovinu nemovitosti. Dne , datum, byl v exekučním řízení sp. zn. , spisová značka, vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem podílu povinného na nemovitosti. Žalobkyně uzavřela s povinným dne , datum, smlouvu, ve které se povinný zavázal převést na žalobkyni vlastnické právo k bytové jednotce. Žalobkyně se zavázala k tomu, že do 5 let od podpisu smlouvy podá návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:9. Dle ust. § 1105 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápise do takového seznamu.10. Dle ust. § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.11. Dle ust. § 2057 odst. 1 o. z. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.12. Žalobkyně uzavřela s povinným darovací smlouvu dle ust. § 2055 odst. 1 o. z. Touto smlouvou se povinný zavázal převést na žalobkyni vlastnické právo k bytové jednotce a žalobkyně tento dar přijala. Byla rovněž dodržena podmínka v ust. § 2057 odst. 1 o. z.13. Žalobkyně sice s povinným uzavřela darovací smlouvu, nicméně k převodu vlastnického práva (a to ani k ideální polovině bytové jednotky, natož k celé nemovitosti) nedošlo, neboť nebyl proveden zápis do Katastru nemovitostí. Nebyla splněna podmínka v ust. § 1105 o. z. Žalobkyně tak není vlastníkem nemovitosti a nemůže se tak s úspěchem domáhat vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, resp. nepřísluší jí aktivní legitimace v tomto řízení. Uvedené jen potvrzuje komentářová literatura k ust. § 267 o. s. ř., ve které se uvádí, že „k excindační žalobě podle § 267 odst. 1 je aktivně věcně legitimována třetí osoba (osoba rozdílná od oprávněného, dalšího oprávněného a povinného), jejíž věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv k ní má takové právo (hmotněprávní vztah), které výkon rozhodnutí nepřipouští“ (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , kom. k ust. § 267 o.s.ř.). Právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí je myšleno především právo vlastnické. Pokud je majetek ve spoluvlastnictví, pak je aktivně legitimován i jen jediný ze spoluvlastníků. Žalobkyně však takovým právem nedisponuje, resp. k předmětné nemovitosti nemá žádný vztah. Není vlastníkem, ani oprávněným držitelem.14. Soud na okraj uvádí, že povinný zamýšlel darovací smlouvou převést na žalobkyni vlastnické právo k celé bytové jednotce. Nicméně sám je vlastníkem pouhé ideální poloviny. I kdyby byla dodržena podmínka zápisu do veřejného seznamu, povinný by nemohl převést vlastnické právo k celé nemovitosti, ale jen ke svému podílu.15. Soud tak žalobu zamítl pro nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 400 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Ustanovení § 12 odst. 4 a. t. soud neaplikoval, neboť pluralita žalovaných je dána jen tím, že žaloba na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí se podává vůči oprávněnému/oprávněným v exekučním řízení. Skutečnost, že na straně žalované vystupují dvě osoby se tak nijak nepromítla do obtížnosti věci, náročnosti zastupování žalovaných, či do činnosti jejich zástupce.