3 C 232/2021-24 — Okresní soud v Písku

1. Společným návrhem doručeným Okresnímu soudu v Písku dne 8. 12. 2021 se manželé domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne 15. 11. 2014. 2. Vzhledem ke skutečnosti, že oba manželé jsou státními občany [země], musel soud nezbytně zkoumat mezinárodní pravomoc pro rozhodování ve věci. V dané souvislosti je možno konstatovat, že pravomoc obecných soudů České republiky k projednání a rozhodnutí věci je dána čl. 30 odst. 3 Smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 (vyhl. č. 123/2002 Sb.), ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení č. 77/2008 Sb.m.s.), neboť oba manželé mají bydliště na území České republiky. Podle čl. 30 odst. 1 výše citované smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Soud proto rozhodoval podle hmotného práva [země], a to konkrétně podle zákona o rodině [číslo] ze dne 10. 1. 2002. 3. Provedeným dokazování soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 15. 11. 2014 před [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova], [země]. Za trvání manželství se manželům narodila dne 2. 4. 2015 nezletilá dcera [jméno], jejíž poměry pro dobu po rozvodu manželství rodičů byly upraveny pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž došlo ke schválení dohody rodičů. Opatrovník nezletilé k výzvě soudu nesdělil žádné zvláštní důvody, pro které by byl rozvod manželství rodičů v rozporu se zájmy jejich nezletilé dcery. Vztahy mezi manželi jsou vážně narušeny již po dobu přibližně jednoho roku, manželé nebyli schopni dohodnout se v podstatných oblastech společného soužití (chod rodiny, trávení času, finance). Na počátku měsíce února 2022 se manžel odstěhoval ze společného bydliště vedeného na adrese [adresa manželky a manžela]. Oba manželé shodně vyjadřují pevné rozhodnutí nechat se rozvést, v souvislosti s rozvodem manželství pak uzavřeli dne 2. 12. 2021 Smlouvu manželů o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství. 4. Podle Článku 104 odst. 2 zákona o rodině č. 2947-III manželství zaniká rozvodem. Podle Článku 105 odst. 2 citovaného zákona manželství zaniká rozvodem na společný návrh manželů na základě rozhodnutí soudu v souladu s článkem 109 tohoto zákona. Podle Článku 109 odst. 3 citovaného zákona soud manželství rozvede, jestliže zjistí, že návrh na rozvod odpovídá skutečnému zájmu ženy a muže a že po rozvodu nebudou porušena jejich osobní a majetková práva, a také práva jejich dětí. 5. V daném případě bylo prokázáno, že manželství účastníků neplní svoji funkci, manželé z důvodu dlouhodobějších rozporů ukončili společné soužití. Soud dospěl k závěru, že návrh účastníků na rozvod manželství odpovídá skutečnému zájmu manželů, když je možno současně konstatovat, že po rozvodu nebudou porušena jejich osobní a majetková práva ani práva nezletilé dcery [jméno], jejíž poměry byly upraveny pravomocným rozsudkem opatrovnického soudu. Soud proto manželství účastníků v souladu s Článkem 109 odst. 3 zákona o rodině č. 2947-III rozvedl. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť soud neshledal okolnosti pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. 7. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).