4 C 112/2021-66 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že dne 15. 1. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb [anonymizována dvě slova] č. 6177457 (dále jen„ smlouva“), na základě které poskytovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne 31. 3. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaný byl dle čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] povinen do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, a to dvě zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno] a dvě přístupové karty [číslo] [číslo] (dále jen„ zařízení“). Tato zařízení převzal žalovaný od žalobkyně, přičemž převzetí stvrdil podpisem smlouvy. K předání přitom došlo dne 15. 1. 2018, kdy je žalovaný převzal od kurýrní společnosti a uhradil dohodnutý poplatek za dopravu zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný zařízení ve stanovené lhůtě nevrátil, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého ze dvou Set-top boxů a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé ze dvou přístupových karet, celkem tedy ve výši 13 000 Kč (2 x 5 000 Kč a 2 x 1 500 Kč). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k vrácení zařízení a dále k úhradě dlužné částky, ten však svoje povinnosti ze smlouvy nesplnil, když zařízení nevrátil, ani nezaplatil dlužnou částku. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost žalovanému. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 28. 2. 2022 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 4. Soud vycházel z listin předložených žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti. 5. Z listiny nazvané smlouva o poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 15. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému za sjednaných podmínek služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit sjednanou odměnu. Žalovanému byly pronajaty dvě zařízení [právnická osoba] (Set-top box) sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno] a dvě přístupové karty [číslo] [číslo]. Pro případ nevrácení těchto zařízení vzal žalovaný ve smlouvě na vědomí a vyjádřil souhlas se smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč za nevrácení karty a ve výši 5 000 Kč za nevrácení zapůjčeného zařízení [právnická osoba]. 6. Ze zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] žalobkyně, které jsou nedílnou součástí uvedené smlouvy, vyplývá, že podle čl. 4 je v případě ukončení smlouvy účastník (tj. žalovaný) povinen technické zařízení vrátit žalobkyni ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. V opačném případě je povinen uhradit smluvní pokutu stanovenou ve smlouvě. 7. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 5. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu za poskytnuté služby na základě shora uvedené smlouvy v dodatečné lhůtě do dne 31. 3. 2020 s tím, že pokud částku neuhradí, skončí smlouva bez dalšího marným uplynutím této lhůty. 8. Z výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 11. 5. 2020 se podává, že žalobkyně oznámila žalovanému, že smlouva byla ukončena ke dni 31. 3. 2020 a vyzvala jej k vrácení technických zařízení, neboť jej do 10 dnů od ukončení smlouvy sám nevrátil. Současně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě smluvní pokuty 13 000 Kč. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení technických zařízení a k zaplacení částky 13 000 Kč představující smluvní pokutu za porušení povinnosti vrátit technická zařízení a karty. Žalovaný byl upozorněn, že pokud částku neuhradí, přistoupí žalobkyně k vymáhání pohledávky soudní cestou. Z podacího archu pak vyplývá, že zástupce žalobkyně tuto výzvu odeslal žalovanému dne 6. 1. 2021. 10. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 11. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal hradit za poskytnuté služby žalobkyni sjednanou odměnu včetně poplatku za nájem dvou koncových zařízení Set-top box a dvou karet. Žalovaný vyjádřil souhlas s tím, že žalobkyni vznikne nárok požadovat smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč v případě, že nevrátí pronajaté zařízení Set-top box a dále nárok požadovat smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, pokud nevrátí pronajatou kartu. Součástí ujednání byly i zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova], které v čl. 4 stanovily, že v případě ukončeni smlouvy je účastník (tj. žalovaný) povinen vrátit zařízení ve stavu, který odpovídá opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 5. 3. 2020. Závazek byl ukončen ke dni 31. 3. 2020 z důvodu, že žalovaný byl v prodlení s úhradou odměny za poskytování služeb žalobkyní, kterou neuhradil ani v dodatečné lhůtě. K vrácení zařízení byl žalovaný vyzván dopisem odeslaným žalobkyní dne 11. 5. 2020, ve kterém mu žalobkyně zároveň vyúčtovala i smluvní pokutu 13 000 Kč za porušení povinnosti vrátit zařízení a karty. Naposledy byl žalovaný k vrácení zařízení a k úhradě smluvní pokuty vyzván zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl dán k poštovní přepravě téhož dne. 12. Podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Zjištěný skutkový stav soud následně posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Předloženými listinami bylo prokázáno, že dne 15. 1. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena písemná smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému služby elektronických komunikací i pronajmout dvě koncová zařízení Set-top box a dvě karty. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit za poskytnuté služby odměnu a hradit nájemné za pronajatá zařízení. Z důvodu, že žalovaný řádně neuhradil žalobkyni odměnu, a to ani v dodatečné lhůtě, žalobkyně ke dni 31. 3. 2020 platně odstoupila od uzavřené smlouvy, čímž došlo k tomu, že žalovanému vznikla povinnost vrátit pronajatá zařízení a dvě karty, a to do 10 dnů od tohoto data. Pro případ, že by žalovaný zařízení v uvedené lhůtě nevrátil, ujednaly si strany již ve smlouvě, že žalobkyně je v tomto případě porušení povinnosti oprávněna vyúčtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý Set-top box a 1 500 Kč za každou kartu. Výši smluvní pokuty i způsob jejího sjednání soud shledal v souladu s právní úpravou dopadající na závazky podnikatele se spotřebitelem, zejména s ustanovením § 1813 o. z. Ačkoli ustanovení o smluvní pokutě bylo psáno drobným písmem, bylo ujednáno přímo ve smlouvě, pokuta byla stanovena pevnou částkou a zároveň bylo ustanovení označeno tak, že žalovanému jako spotřebiteli muselo být zřejmé, jaké následky pro něj vyplývají, pokud poruší mimo jiné povinnost vrátit poskytnutá zřízení v dohodnuté lhůtě. Protože žalovaný nedostál své povinnosti a zařízení nevrátil, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve smyslu § 2048 odst. 1 o. z. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 13 000 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 14. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst.