9 C 153/2022-74 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 22 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. z titulu neuhrazené částky náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [adresa žalované] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne 6. 9. 2021 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu odbírá, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyně provedla za použití příslušných právních předpisů vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu a tuto částku ve výši 22 375 Kč žalované vyúčtovala, žalovaná však dlužnou částku ani přes písemné upomínky neuhradila. 2. Podáním ze dne 21. 11. 2022 žalobkyně doplnila, že mezi žalovanou jako zákazníkem a obchodníkem [právnická osoba] [právnická osoba] existoval smluvní vztah, jehož předmětem byla dodávka elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [místo] [místo], [obec] O ukončení distribuce elektřiny do tohoto místa požádal obchodník pro neplacení ke dni 31. 3. 2021. Žalobkyně doložila mimořádnou fakturu k datu 31. 3. 2021. Elektroměr byl uvnitř nemovitosti a pracovníkům žalobkyně nebyl umožněn přístup. Stav na elektroměru k datu ukončení smlouvy byl odhadnut, jak je uvedeno v mimořádné faktuře. Dne 6. 9. 2021 byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, tohoto dne byl elektroměr demontován a následně vystavena faktura na žalovanou. Žalobkyně ověřila u správce domu, že žalovaná předmětný byt užívala do 16. 8. 2021, kdy byt předala. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno, platební rozkaz se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den 10. 1. 2023, žádný z účastníků se však k tomuto jednání nedostavil, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Zápisem o provedené kontrole odběrného místa ze dne 6. 9. 2021 bylo prokázáno, že dne 6. 9. 2021 byla provedena kontrola elektroměru [číslo] v odběrném místě na adrese [adresa žalované], kde bylo zjištěno, že dne 31. 3. 2021 byla ukončena smlouva se stavem vysoký tarif – 664 kWh, nízký tarif – 8753 kWh s tím, že elektroměr nebyl demontován. Dne 6. 9. 2021 byl elektroměr demontován se stavem VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh. Dále je v zápisu výslovně uvedeno mimo jiné:„ Identifikace odběratele, který neoprávněně odebral a spotřeboval elektrickou energii – odběratel stejný.“ 5. Z listiny nazvané Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – MN bylo zjištěno, že žalobkyně na základě dat o neoprávněném odběru (tj. datum ukončení smlouvy 31. 3. 2021 – datum odstranění neoprávněného odběru 16. 8. 2021) provedla výpočet dle množství elektřiny změřené elektroměrem za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny v období od 1. 4. 2021 do 16. 8. 2021 a to na základě zjištěných stavů vysokého tarifu a nízkého tarifu, to je za spotřebovanou elektřinu změřenou elektroměrem v množství 2 540 kWh podle vyhlášky č. 359/2020 Sb. Náhrada za energii včetně daně z energie činí 14 415,14 Kč, a tato částka představuje náhradu škody. Výše oprávněných nákladů (za činnosti související s nápravou zjištěného závadného stavu) byla stanovena v částce celkem 4 077 Kč, když částka 2 113 Kč představuje náklady provedené energetické kontroly a částka 1 964 Kč představuje náklady na činnosti spojené s kontrolou, zjištěním, technicko-dokumentační činnosti na odběrném místě a dopravou na odběrné místo. 6. Z mimořádné faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za odběr elektrické energie na odběrném místě na adrese [adresa žalované] v období od 20. 10. 2020 do 31. 3. 2021 celkem částku 18 949,12 Kč, a to na základě konečných stavů elektroměru zjištěných odhadem. 7. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese [ulice a číslo] v [obec] v období od 1. 4. 2021 do 16. 8. 2021 částku 18 492,14 Kč bez DPH a s připočtením 21 % DPH celkem částku 22 375 Kč se splatností dne 14. 3. 2022. 8. Ze sdělení Městské policie [obec] ze dne 13. 9. 2022 bylo zjištěno, že Městskou policií [obec] bylo dne 13. 9. 2022 provedeno šetření k místu pobytu žalované, a to na adrese jejího trvalého pobytu [adresa žalované], kde bylo zjištěno, že žalovaná v tomto domě bydlela a asi před půl rokem se z domu odstěhovala. 9. Ze sdělení [název ] [název ] [název ] [název ] [obec] ve spojení s protokolem o převzetí bytu bylo zjištěno, že [název ] [název ] [název ] [název ] [obec] jako správce domu na adrese [adresa žalované], že žalovaná byt v uvedeném domě užívala do 16. 8. 2021, kdy bylo provedeno její soudní vyklizení. Z protokolu o převzetí bytu je pak zřejmé, že [název ] [název ] [název ] [obec] převzala předmětný byt po soudním vyklizení dne 16. 8. 2021. 10. Z korespondence založené ve spisu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky písemnými upomínkami. 11. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry: Žalobkyně užívala v odběrném místě na adrese [adresa žalované], a to na základě uzavřené smlouvy, která byla ukončena z důvodu neplacení k datu 31. 3. 2021. I po tomto datu, kdy elektroměr na uvedeném odběrném místě nebyl odstraněn, probíhal odběr elektřiny, avšak bez právního důvodu. Z provedených důkazů vyplývá, že uživatelkou bytu v domě na adrese odběrného místa [adresa žalované] byla žalovaná, a to až do 16. 8. 2021. Je proto nutno dovodit, že osobou, která prováděla odběr elektrické energie bez právního důvodu, byla právě žalovaná. Elektroměr byl demontován dne 6. 9. 2021, kdy žalobkyně zjistila neoprávněný odběr elektrické energie. Za období od 1. 4. 2021 do 16. 8. 2021 činila spotřeba elektrické energie změřená předmětným elektroměrem 2 540 kWh. 12. Na souzenou věc aplikoval soud příslušná ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 359/2020 Sb. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. platí, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 13. Za situace, kdy žalovaná odebrala bez právního důvodu v období od 1. 4. 2021 do 16. 8. 2021 2 540 MWh elektrické energie dodané žalobkyní, dopustila se neoprávněného odběru podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. a žalobkyně proto má právo na náhradu škody, a to právě v uplatněné výši, když výpočet náhrady škody byl proveden v souladu s ustanovením § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Žalobě proto bylo jako důvodné zcela vyhověno, a to včetně zákonných úroků z prodlení, když žalovaná je od 15. 3. 2022 v prodlení s úhradou dlužné částky. Lhůta k plnění byla žalované stanovena v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu svých nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 119 Kč, náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 200 Kč za 2 úkony (návrh ve věci samé, výzva k plnění) podle § 2 odst. 1 ve spojení s § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 300 Kč za 1 úkon (podání ze dne 21. 11. 2022) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 619 Kč.