ECLI: ECLI:CZ:OSPI:2024:12.C.26.2023.348 Datum: 2024-02-01 Předmět: určení vlastnického práva Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14a vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb ["věcná břemena""osoba blízká""převod vlastnictví""daň z nemovitosti""převod nemovitostí""smlouva o smlouvě budoucí""pozemkový úřad""výživné""rozvod manželství""zástavní právo""spoluvlastnictví""smlouva kupní""dražba""odbory""smlouva darovací""narovnání""závěť""smlouva nájemní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: určení vlastnického práva. Aplikuje: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Žalobce se proti žalovaným domáhá žalobou z 19. 1. 2023 určení vlastnického práva s tím, že žalovaná je na základě darovací smlouvy ze dne 24. 11. 2003 vlastníkem níže specifikovaných nemovitých věcí, když ze strany žalobce byl žalované 1. darován spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ těchto nemovitých věcí: pozemek parc. č. st. , číslo, , o výměře 157 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s č.p. , číslo, , rodinný dům; pozemek parc. č. st. , číslo, , o výměře 273 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, objekt k bydlení; pozemek parc. č. , číslo, , o výměře 23 m2, zahrada; pozemek parc. č. st. , číslo, , o výměře 13 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, jiná stavba, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , číslo, , pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále též jen „předmětné nemovitosti“). Žalobce je přesvědčen o tom, že žalovaná 1. svým dlouhodobým a promyšleným jednáním vůči žalobci a jeho osobám blízkým (členům jeho rodiny) byla a je vedena snahou o získání majetkového prospěchu a její chování tak vůči žalobci a členům jeho rodiny hrubě porušuje dobré mravy ve smyslu ustanovení § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“). Žalobce je dále přesvědčen o tom, že jednání žalované 1. je nutné chápat a posuzovat ve vzájemných dlouhodobých souvislostech a nikoli samostatně a odděleně, když související, několikaleté, pokračující jednání žalované 1. podmínky pro hrubé porušení dobrých mravů naplňuje, přičemž se jedná o následující jednání a chování žalované 1. Jednání žalované 1. vůči žalobci a osobám blízkým žalobci započalo již v době, kdy žalovaná 1. využila počínajících duševních problémů , jméno FO, (syna žalobce) v souvislosti s užíváním drog z jeho strany a přinejmenším nemravným způsobem od něho vylákala (darováním) jeho podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech, což bylo v rozporu s původní rodinnou dohodou. Tato skutečnost byla před žalobcem ze strany žalované 1. zatajena a žalobce se o ní dozvěděl zcela náhodou po více než jednom roce od její realizace. Dle předchozího vyjádření , jméno FO, vyplývá, že se s ním žalovaná 1. měla vyrovnat, jakmile to bude možné. Do dnešního dne k tomu však nedošlo, a to i přestože ze strany žalované 1. došlo k prodeji nemovitosti na adrese , adresa, , , adresa, , ve které , jméno FO, bydlel, užíval ji, pečoval o ni a zejména hradil hypotéku, která byla formálně vedena na žalovanou 1. Žalovaná 1. navíc žádným způsobem nevyrovnala nároky , jméno FO, související s jeho investicemi do nemovitosti na adrese , adresa, , , adresa, , a to i přes jeho opakované žádosti. Obdobným způsobem pak žalovaná 1. hrubým způsobem porušila dobré mravy i jednáním vůči její matce (, jméno FO, ) bývalé manželce žalobce, kterou žalobce považuje za osobu blízkou. Žalovaná 1. i přesto, že jí paní , jméno FO, vždy plně podporovala, s ní přerušila veškeré styky. Jediným důvodem pro toto jednání žalované 1. bylo to, že paní , jméno FO, na jaře roku 2022 prodala svůj pozemek parc. č. , číslo, , k. ú. , adresa, , namísto toho, aby jej žalované 1. darovala. I toto jednání žalované 1. vnímá žalobce jako porušení dobrých mravů vůči členům jeho rodiny. Žalobce v roce 2009 řešil svůj problém s bydlením a opatřil si byt a garáž v bytovém domě na stavebním pozemku parc. č. , hodnota, a dvě parkovací místa na pozemku parc. č. , číslo, a , číslo, , k. ú. , adresa, , to vše na adrese , Adresa žalované B, , v sousedství žalované 1. Jelikož nechtěl nechat zapsat na katastrálním úřadu tyto nemovitosti na své jméno z důvodu nedoplatku u finančního úřadu ve výši 700 000 Kč, požádal žalobce svou dceru , Jméno žalované A, , aby uvedené nemovitosti na katastrálním úřadu zapsala dočasně na své jméno. Aby mohl žalobce dlužnou částku uhradit, požádal o pomoc svoji kamarádku , jméno FO, , ta si vyřídila hypoteční úvěr ve výši 700 000 Kč, které půjčila žalobci a byt s garáží byly zastaveny bance. Žalobce svůj nedoplatek vůči finančnímu úřadu vyrovnal a půjčku , jméno FO, pravidelně splácel. Byt, garáž a obě parkovací místa žalobce nerušeně užíval až do června 2021, kdy bez svolení, resp. jakékoliv předchozí dohody začala překvapivě žalovaná 1. trvale užívat parkovací stání žalobce na pozemku parc. č. , číslo, . Když žalobce zjistil, že na jeho parkovacím místě , Jméno žalované A, parkuje svůj vůz a on neměl s jedním ze svých vozů kde zaparkovat, požádal telefonicky žalovanou 1., aby si svůj vůz přeparkovala, dozvěděl se, že jí pozemek s parkovacím místem před několika dny údajně daroval. Žalobce byl z chování své dcery (žalované 1.) zcela vyveden z míry a hluboce jej takovéto chování ranilo, ale raději již na svém místě neparkoval s nadějí, že se situace snad vyřeší. Navíc se od této chvíle začal obávat i o svůj další majetek zapsaný na jméno žalované 1. Tyto obavy ještě více následným jednáním žalované 1. vzrostly. Totiž když žalovaná 1. s rodinou odjela koncem června 2021 na dovolenou, zaparkovala svůj vůz na parkovacím místě, pozemku parc. č. , číslo, nastávající manželka žalobce v domnění, že nemůže nastat konflikt, když je dcera s rodinou na dovolené a v minulosti v případě dovolené otce, dcera , Jméno žalované A, i její manžel, parkovací místa běžně využívali. Avšak dne 9. 7. 2021 obdržela nastávající manželka žalobce na messenger zprávu od manžela žalované 1., který jí ostře vytkl, že na jeho místě bez jeho souhlasu zaparkovala, a navíc mu jeho místo ušpinila. Následně žalobce zjistil že o tři dny později, tedy 12. 7. 2021, darovala dcera , Jméno žalované A, předmětný pozemek s parkovacím stáním svému manželovi, což žalobce považoval za výstrahu ze strany dcery, aby nepodnikal ničeho, nebo bude v odebírání jeho majetku pokračováno. Jiný důvod k takovému právnímu jednání žalované 1. žalobce neshledává. Již v té době žalobce začal uvažovat o odvolání darů, jež dceři daroval, ale uvědomoval si, jak je po právní, a ještě více po citové stránce odvolání darů složité a stresující. I z důvodu obavy o svůj další majetek zapsaný na dceru , Jméno žalované A, , se raději rozhodl tuto křivdu psychicky zvládnout a sepsal s dcerou , jméno FO, dne 23. 7. 2021 „souhlasné prohlášení“ k nemovitostem, zapsaným na její jméno a v tomto prohlášení dceři pozemek parc. č. , číslo, s parkovacím stáním daroval. Toto své jednání považoval žalobce za ponížené a darování okolnostmi vynucené. Přílohou „souhlasného prohlášení“ bylo udělení plných mocí k prodeji všech tam uvedených nemovitostí. Žalobce si uvědomoval nízkou právní jistotu souhlasného prohlášení a v březnu 2022 se definitivně rozhodl postupně nemovitosti prodat. Požádal tedy realitní makléřku , jméno FO, , z , právnická osoba, , aby mu na byt našla zájemce. Po několika prohlídkách projevili zájem o byt celkem 3 kupující, připraveni složit kupní cenu ve výši 3,2 mil. korun v hotovosti. V té době přišla za žalobcem žalovaná 1. s tím, ať jí žalobce byt přenechá pro její dcery, že uhradí zbývající dluh na bytě ve výši 600 tisíc a na zbytek si vezmou s manželem hypotéku. Žalobce si uvědomoval sice nevýhodnost hrazení kupní ceny hypotečním úvěrem oproti složení kupní ceny v hotovosti, které nabízeli ostatní 3 zájemci, ale raději po poradě se svou nastávající manželkou, která byla jednání přítomna, přistoupil na návrh žalované 1. Bylo dohodnuto, tak jako s každým vážným zájemcem o koupi bytu, že žalobce zůstane v bytě po 2 roky bydlet za nájemné ve výši 8 000 Kč plus náklady a za tu dobu provede rekonstrukci chalupy ve , adresa, , tj. předmětných nemovitostí, kam se přestěhuje. Zároveň bylo dohodnuto, že s žalovanou 1. uzavře žalobce smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene v podobném znění, kterou žalobce uzavřel se svojí matkou na stejné nemovitosti. Bylo dále dohodnuto, že rekonstrukci předmětných nemovitostí provede žalobce za prostředky získané z prodávaného bytu. Po úhradě kupní ceny za byt předložila žalovaná 1. žalobci k podpisu nájemní smlouvu na byt. Následně předložil žalobce žalované 1. k podpisu smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, avšak žalovaná 1. odmítla tuto smlouvu podepsat s tím, že nic takového dohodnuto nebylo, že se domlouvali pouze na možném užívání chalupy a na její rekonstrukci, avšak nepřeje si, aby tato rekonstrukce probíhala za života její babičky, tj. matky žalobce, údajně, aby jí tato rekonstrukce nerušila, neboť bydlí v jejím sousedství. Žalobce se následně pokoušel přesvědčit žalovanou 1., aby respektovala všechny dohody a smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene jí zaslal doporučenou poštou a na její email. To však bezvýsledně. Dne 24. 10. 2022 zaslal žalobce žalované 1. plné moci k dispozici s nemovitostmi dle souhlasného prohlášení ze dne 23. 7. 2021, konkrétně garáže v budově na pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , č
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.