3 C 232/2025-24 — Okresní soud v Písku

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 7. 2025 se žalobkyně domáhala určení, že od 31. 1. 2017 není vlastníkem motorového vozidla tovární značky Ford Focus, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, . Podání žaloby odůvodnila tím, že na základě Kupní smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 31. 1. 2017 a úhrady kupní ceny došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k uvedenému vozidlu na žalovaného, který byl podle čl. 1.4 kupní smlouvy povinen zajistit na své náklady přepis vozidla v registru vozidel v zákonné lhůtě 10 dnů od podpisu smlouvy. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a přepis nezajistil. Naléhavý právní zájem žalobkyně je dán tím, že jí hrozí reálná újma, neboť je v registru vozidel evidována jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, aniž by měla možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích. Odpovědnost za případné dopravní přestupky tak spadá na žalobkyni, byť údaj v registru vozidel o vlastníku vozidla odporuje skutečnému stavu. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 19. 6. 2024 k podání žádosti o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel, žalovaný na výzvu nereagoval a o zápis změny vlastníka nepožádal. Žaloba na určení neexistence vlastnického práva žalobkyně k předmětnému vozidlu je tak jediným prostředkem, kterým lze dosáhnout změny údajů v registru vozidel.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K ústnímu jednání konanému dne 29. 9. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoli k němu byl řádně a včas předvolán, ani nepožádal o jeho odročení. Žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila. Věc proto byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti obou účastníků.3. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění:4. Podle Kupní smlouvy č. , hodnota, uzavřela žalobkyně jako prodávající se žalovaným jako kupujícím dne 31. 1. 2017 smlouvu, jejímž předmětem byl prodej vozidla tov. zn. Ford Focus, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , za dohodnutou kupní cenu 14 500 Kč. Podle čl. 3.1. smlouvy přechází vlastnické právo z prodávajícího na kupujícího okamžikem úplného zaplacení kupní ceny. Žalovaný se podle čl. 1.4. smlouvy současně zavázal zajistit na své náklady změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel.5. Z Protokolu o předání vozidla ke kupní smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že dne 31. 1. 2017 žalovaný převzal od žalobkyně předmětné vozidlo včetně dokladů a klíčů od vozidla.6. Z faktury - daňového dokladu č. , hodnota, vystaveného žalobkyní dne 31. 1. 2017 a z Příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný dne 31. 1. 2017 uhradil žalobkyni v hotovosti celou sjednanou kupní cenu ve výši 14 500 Kč.7. Podle předžalobní upomínky ze dne 19. 6. 2024 včetně Potvrzení o podání z téhož dne vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby ke splnění povinnosti spočívající v přepisu vozidla v registru vozidel a k úhradě smluvní pokuty za nezajištění přepisu vozidla ve výši 5 000 Kč podle kupní smlouvy č. , hodnota, nejpozději do 29. 6. 2024.8. Soud má za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 31. 1. 2017 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej vozidla tov. zn. Ford Focus, reg. zn. , SPZ, , za kupní cenu ve výši 14 500 Kč. Téhož dne došlo k předání vozidla žalovanému a současně i k úhradě celé kupní ceny žalovaným, v důsledku čehož nabyl žalovaný vlastnické právo k předmětu koupě. Žalovaný nesplnil svoji smluvní povinnost a doposud nezajistil na své náklady změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v příslušném registru vozidel, a to ani poté, co byl ke splnění povinnosti vyzván právní zástupkyní žalobkyně.9. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Podle §80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, jeli na tom naléhavý právní zájem.10. Soud se nejprve zabýval v souladu s citovaným ustanovením § 80 o. s. ř. existencí naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení, že s účinky od 31. 1. 2017 není vlastníkem motorového vozidla, a to za situace, kdy v evidenci silničních vozidel a v technickém průkazu vozidla stále jako vlastník a provozovatel zapsána je, byť je zjevné, že vlastnické právo k vozidlu pozbyla. Naléhavý právní zájem sama žalobkyně spatřuje v tom, že jako zapsaný vlastník a provozovatel vozidla v příslušném registru nese odpovědnost za případné dopravní přestupky, když nemá možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích. Ačkoli žalobkyně nepochybně je osobou oprávněnou podat návrh na zápis změny vlastníka a provozovatele vozidla v registru vozidel, není schopna bez fyzické přítomnosti vozidla zajistit provedení jeho evidenční kontroly, což je nezbytnou podmínkou pro převod vozidla v registru. Přitom je stav zapsaný v registru silničních vozidel podstatný například z hlediska povinnosti zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek dle § 86 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., či v neposlední řadě z důvodu odpovědnosti za přestupek dle § 83 odst. 1 písm. b) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích při porušení povinnosti podat žádost o zápis změny vlastníka vozidla v registr vozidel ve stanovené lhůtě. Soud vzhledem k uvedenému dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení dán je.11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Je prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 31. 1. 2017 kupní smlouvu ohledně předmětného motorového vozidla, přičemž vlastnické právo k předmětu koupě žalobkyně pozbyla v souvislosti se předáním vozidla žalovanému a v souvislosti se zaplacením kupní ceny žalovaným s účinky k témuž dni. Registr vozidel není veřejným seznamem, proto se vlastnické právo k automobilu nepřevádí podle § 1102 o. z., nýbrž podle §1099 o. z. (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 5330/2015). Žalobkyně se žalobou nedomáhá určení, že vlastníkem předmětného vozidla je žalovaný, ale určení, že žalobkyně sama není od 31. 1. 2017 vlastníkem vozidla. Takový postup je pro soud pochopitelný, neboť předmětem určení je zásadně stávající (přítomný) právní poměr nebo právo, a není v možnostech žalobkyně vědět, zda ke dni rozhodování soudu je stále vlastníkem vozidla žalovaný, či zda v mezidobí nedošlo k dalšímu převodu vozidla na jinou osobu. Nesplnění zákonné povinnosti požádat o zápis změny údajů v registru vozidel nemůže do budoucna fakticky vyloučit soulad skutečného stavu se stavem evidovaným v registru. Existuje sice legitimní veřejný zájem na tom, aby byl v registru u všech vozidel vždy zapsán jejich vlastník a provozovatel, avšak pokud je z předložených důkazů zjevné, že osoba zapsaná v registru jako vlastník již vlastníkem prokazatelně není, nelze ji v registru jako vlastníka dále vést. Je pravda, že stav, kdy v registru vlastník vozidla není evidován vůbec, není žádoucí. Stejně tak nicméně není žádoucí, aby byla v registru evidována jako vlastník vozidla osoba, která vlastníkem prokazatelně není (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016-33). Lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není. Proto je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Právní řád odstranění údajů v registru vozidel, které odporují skutečnosti, ve svém důsledku umožňuje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, Pl. ÚS 114/20). Jelikož žalobkyně prokázala, že od 31. 1. 2017 vlastníkem předmětného vozidla není, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky ve výši 11 100 Kč za 3 úkony právní služby po 3 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů ve výši 1 050 Kč za 2 úkony pr