12 C 435/2025-37 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se žalobou domáhal proti žalované zaplacení celkem částky 42 172,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19. 4. 2024 společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) spolu s žalovanou uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 42 172,95 Kč. Částka byla vyplacena na účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost doloženým měsíčním příjem žalované a dále lustrací ve veřejně dostupných databázích – ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit nejpozději dne 25. 5. 2025. Celková výše nároku žalobce po zohlednění dílčích plateb ze strany žalované činí 42 172,95 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 42 172,95 Kč od 26. 5. 2025 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil, ani přes předžalobní upomínku ze strany žalobce.2. Ve věci byl Okresním soudem v Písku vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. Soud ve věci nařídil jednání na den 18. 3. 2026. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, přestože k němu byla řádně předvolána. Žalobce se z jednání omluvil a soud proto věc projednal a rozhodnul bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).3. Z vyjádření žalobce ze dne 13. 3. 2026 plyne, že žalovaná v průběhu trvání úvěru načerpala celkem částku ve výši 91 900 Kč a k rukám původního věřitele uhradila celkem částku 99 231 Kč4. Z úvěrové smlouvy vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřené s klientem dne 2. 12. 2021 vyplývá, že úvěrová smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou právní předchůdce žalobce a žalovaná, předmětem smlouvy je poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč spolu s úrokovou sazbou ve výši 146,949 % ročně. Tato smlouva neobsahuje podpis právního předchůdce žalobce ani žalované. Rovněž není ani uveden datum uzavření smlouvy.5. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ., ze dne 28. 12. 2025 plyne, že žalovaná je vlastníkem účtu , č. účtu, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve spojení s dodatkem č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27. 1. 2020 je dána aktivní legitimace žalobce ve věci.7. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, neboť nedoložil, že by došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsal v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalované nemohl z této vzniknout závazek zaplatit úvěr, včetně příslušenství. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, tak nevznikl žalované závazek zaplatit žalobci úvěr.9. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 91 900 Kč, přičemž žalovaná na úvěr uhradila částku ve výši99 231 Kč, čímž zcela uhradila zapůjčenou částku. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).10. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované jako úspěšné ve věci dle § 142 o. s. ř. žádné náklady nevznikly. (výrok II. rozsudku shora)