10 C 259/2020-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] která byla uzavřena distančním způsobem podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému částku [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil řádně a včas, když dosud neuhradil ničeho. Žalobkyně kromě nevrácené jistiny a poplatku požaduje dále částku [částka] coby sjednanou smluvní pokutu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena distančním způsobem podle § 562 o.z. smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši [částka], žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnutou částku vrátit s navýšením tak, že celková splatná částka bude představovat [částka], přičemž dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 0 % ročně a výše RPSN 8890 %. Doba trvání úvěru byla stanovena na 14 dnů. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že žalovaný uplatnil ujednání smlouvy o„ Slevovém kódu“, který za předpokladu, že žalovaný řádně a včas splatí zapůjčenou částku, činí poplatek za poskytnutí úvěru 85 % z původního smluvního poplatku ve výši [částka], tj. [částka]. V případě, že se žalovaný ocitne se splacením úvěru v prodlení, tento bonus ztrácí a je povinen zaplatit poplatek v plné výši dle sjednané smlouvy. Žalovaný však dosud neuhradil ničeho. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši [částka] společně se smluvní pokutou 0,1 % denně z neuhrazené jistiny od [datum] do [datum] ve výši [částka] a kapitalizovaný úrok za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum]. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 o.z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal závazky ze smlouvy uhradit. Žalobkyně má rovněž podle § 1970 o.z. právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony po [částka] a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony po [částka], 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], tj. celkem [částka]. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku [částka]. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.