17 C 81/2020-55 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 44 621 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku parcelní č. 1625 o výměře 440 m2, jehož součástí je budova s číslem popisným 231 v k.ú. a obci [obec]. Žalovaná byla na základě nájemní smlouvy ze dne 27. 1. 2012 nájemkyní nebytového prostoru o celkové ploše 38,5 m2 nacházejícím se v prvním patře budovy [adresa] na pozemku [číslo] v [obec], [ulice] tř. [anonymizováno] a byla tak povinna hradit na účet žalobkyně nájemné a náklady spojené s užíváním nebytového prostoru, a to měsíčně ve výši 5 000 Kč za nájemné, 250 Kč na zálohu na služby spojené s užíváním prostor. Nájemné bylo poté zvýšeno oznámením ze dne 26. 6. 2017 od 1. 7. 2017 na 5 035 Kč měsíčně a oznámením ze dne 20. 6. 2018 od 1. 7. 2018 na 5 161 Kč měsíčně. Nájemné spolu se zálohami za služby spojené s užíváním prostor byly splatné vždy 5. den příslušného měsíce. Žalovaná neuhradila řádně nájemné a měsíční platby spojené s užíváním nebytového prostoru, když v roce 2018 neuhradila nájemné a měsíční paušální platby za únor 2018 v částce 1 297 Kč, za březen 2018 v částce 35 Kč, za duben 2018 v částce 35 Kč, za měsíce květen a červen 2018 v částce 5 035 Kč a za měsíce červenec až říjen 2018 v částce 5 161 Kč, celkem částku 32 081 Kč. Žalovaná dále dlužila žalobkyni doplatek za vyúčtování zálohovaných služeb za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 v částce 284 Kč a dále za vyúčtování zálohovaných služeb za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 2 812 Kč. Z důvodu prodlení žalované s úhradou vypověděla žalobkyně nájemní smlouvu dopisem ze dne 17. 10. 2018 s účinností 31. 10. 2018. Žalovaná poté stále užívala prostory až do 11. 1. 2019, žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného od 1. 11. 2018 do 11. 1. 2019 ve výši 5 161 Kč za měsíce listopad a prosinec 2018, a za měsíc leden 2019 ve výši 1 831 Kč, celkem ve výši 12 153 Kč. Protože žalovaná předala předmět nájmu nevyklizený a ani nebyly žalovanou v souladu s nájemní smlouvou prováděny pravidelné revize plynových spotřebičů, vznikly žalobkyni náklady spojené s provedením revizí, čištěním a osazením plynoměru celkem ve výši 2 541 Kč. Žalovaná při uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor uhradila žalobkyni vratnou kauci ve výši 5 250 Kč. Tuto kauci žalobkyně započetla na pohledávku za nezaplacený doplatek za vyúčtování zálohovaných služeb za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 284 Kč, dále na pohledávku za revize, čištění plynových spotřebičů a za osazení plynoměru ve výši 2 541 Kč a částečně v částce 2 425 Kč na nedoplatek za vyúčtování zálohovaných služeb za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, ve zbytku zůstává žalovaná dlužna na nedoplatek za vyúčtování zálohovaných služeb za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 v částce 387 Kč O tomto započtení byla žalovaná žalobkyní informována dopisem z 31. 1. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny jí byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti tvrzené žalobkyní. 3. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 27. 1. 2012 mezi účastníky vyplývá, že žalobkyně pronajala žalované objekt o výměře 38,5 m2 v budově, která stojí na parcele č. 1625 v k.ú. [obec]. Při uzavření smlouvy měla žalovaná dle čl. IX smlouvy složit kauci v částce 5 250 Kč, což dle tvrzení žalobkyně učinila. Žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši 5 000 Kč vždy do 5. dne příslušného kalendářního měsíce, dále se ve smlouvě strany dohodly na paušální záloze na služby ve výši 250 Kč měsíčně, přičemž případný nedoplatek z ročního vyúčtování těchto služeb je povinna podle čl. VI odst. 2 smlouvy žalovaná uhradit do 14 dnů od předložení vyúčtování. Od 1. 7. 2017 činilo nájemné 5 035 Kč, jak vyplývá z oznámení o zvýšení nájemného z 26. 6. 2017 a z oznámení ze dne 20. 6. 2018 vyplývá, že nájemné činilo od 1. 7. 2018 částku 5 161 Kč. Z vyúčtování zálohově hrazených služeb ze 17. 8. 2018 vyplývá nedoplatek ve výši 284 Kč za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a z vyúčtování zálohově hrazených služeb z 5. 4. 2019 vyplývá nedoplatek 2 812 Kč za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Obě vyúčtování byla žalované doručena fikcí na adresu bydliště. Dopisem ze dne 17. 10. 2018 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, tento dopis obsahoval rovněž výpověď nájmu z důvodu neuhrazení nájemného a služeb s ním spojeným. Nájemní vztah skončil k 31. 10. 2018. Předmět nájmu byl dle tvrzení žalobkyně předán až 11. 1. 2019 nevyklizený. Od 1. 11. 2018 do 11. 1. 2019 užívala žalovaná předmět nájmu bez právního důvodu. Žalovaná byla dle čl. VII smlouvy o nájmu mimo jiné povinna zabezpečit posouzení požárního nebezpečí a hradit náklady spojené s obvyklým udržováním nebytových prostor do částky 3 000 Kč, což nečinila, v důsledku toho žalobkyně po předání předmětu nájmu nechala provést prohlídky a čištění plynového topidla vyfakturovanou na částku 1 089 Kč a dále revizi a zkoušku těsnosti před osazením plynoměru vyfakturovanou na částku 1 452 Kč. Pohledávku žalované ve výši složené kauce 5 250 Kč žalobkyně započetla na dlužný nedoplatek za vyúčtování zálohovaných služeb za rok 2017 v částce 284 Kč, za faktury vystavené za provedení revize a zkoušky těsnosti před osazením plynoměru a za provedení čistění a prohlídky plynového topidla nacházející se v předmětu nájmu ve výši 1 089 Kč a 1 452 Kč a ve zbytku zaplacenou kauci částečně započetla na nedoplatek za vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 2 425 Kč O vzájemném započtení byla žalovaná informována dopisem z 31. 1. 2020. Žalovaná částka se tedy skládá z nedoplatku za vyúčtování zálohovaných služeb za rok 2018 v částce 387 Kč, z částky 12 153 Kč jako bezdůvodného obohacení za užívání předmětu nájmu od skončení nájemního vztahu od 1. 11. 2018 do předání předmětu nájmu 11. 1. 2019 a z částky 32 081 Kč jako dlužné nájemné za únor 2018 v částce 1 297 Kč, za březen 2018 v částce 35 Kč, za měsíc duben 2018 v částce 35 Kč, za měsíce květen 2018 a červen 2018 po 5 035 Kč a za měsíce od července 2018 do října 2018 po 5 161 Kč. 4. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), přenechává nájemní smlouvou pronajímatel za úplatu nájemci věc, aby dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky. Podle § 7 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, není-li výše nájemného nebo úhrada za podnájem upravena obecně závazným právním předpisem, stanoví se dohodou. Podle § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, Nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru. 5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor podle § 3 a násl. zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor a podle § 663 obč. zák., na základě níž měla žalovaná vždy do 5. dne v měsíci platit nájemné ve výši 5 000 Kč, respektive od 1. 7. 2017 částku 5 035 Kč a následně od 1. 7. 2018 částku 5 161 Kč a paušální úhradu za služby spojené s užíváním nebytového prostoru ve výši 250 Kč měsíčně. Dále se smluvně zavázala platit pronajímateli za spotřebované služby ve výši skutečné spotřeby. Za období od února 2018 do října 2018 žalovaná nezaplatila žalobkyni nájemné a taktéž si nesplnila svou smluvní povinnost uhradit nedoplatek za služby podle ročního vyúčtování. Protože žalobkyně vzájemně započetla vratnou kauci složenou žalovanou k rukám žalobkyně na svou pohledávku za žalovanou, požaduje dále jen zbylou část nedoplatku na zálohované služby v částce 387 Kč. Jelikož žalovaná užívala předmět nájmu i po skončení nájmu, to je od 1. 11. 2018 do 11. 1. 2019, bezdůvodně se na úrok žalobkyně obohatila ve smyslu § 2991 OZ, účinného ke dni vzniku bezdůvodného obohacení v částce odpovídající běžnému nájemnému, tedy ve výši 12 153 Kč, a je tak povinna žalobkyni vydat, oč se obohatila. Žalované tak vznikl celkový dluh v částce 44 621 Kč, pročež soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost tímto rozsudkem žalovanou částku žalobkyni zaplatit, a to ve lhůtě tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.