25 C 285/2020-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky celkem ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a spol. [příjmení] [příjmení] p.l.c., se sídlem [adresa], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen„ původní věřitel“), která předmětnou pohledávku na základě smlouvy ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností od téhož dne, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne [datum], který byl dán k doručení dne [datum], jak je patrné z podacího archu. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly rovněž obchodní podmínky. Na jejím základě poskytl původní věřitel žalované částku [částka], přičemž žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit nejpozději do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] (žalobkyně však po žalovaném požaduje toliko jistinu a příslušný úrok z prodlení). [ulice] úroková sazba činila 407,12% a RPSN 3468,69%. Žalovaná nedodržela podmínky uzavřené smlouvy, když řádně a včas neuhradila předmětnou částku. Žalovaná do dnešního dne z dlužné částky ničeho neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí žalobkyní ze dne [datum]. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle nálezu Ústavního soudu IV ÚS 457/10 výkonu práva, kterým je jeho zneužití, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 243/2005, dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. V době uzavření smlouvy o zápůjčce, to je v březnu 2014, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u úvěrů poskytnutých peněžními ústavy v případě úvěru se splatností do 1 roku pro potřeby domácnosti na spotřebu 20,29% ročně. Bylo by tak možné tolerovat navýšení 60,87% ročně. [ulice] úroková sazba však činila 407,12% ročně a RPSN 3468,69% ročně. Z výše uvedeného je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o.z., neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce tak soud musel považovat za absolutně neplatnou. Žalobkyně si toho byla nepochybně vědoma, když požadovala po žalované pouze úhradu zápůjčky ve výši [částka] a nepožadovala smluvní navýšení. Soud tak žalované z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., uložil zaplatit žalobkyni částku [částka], když žalovaná na zápůjčku ničeho neuhradila. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], zaslané poštou dne [datum], tj. [datum]. Od [datum] tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o jeho splatnosti. Soud dále uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který neměl ve věci plný úspěch přiznal plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobce tak má nárok na náhradu nákladů řízení, které představuje soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokátky žalobce za 3 úkony právní pomoci dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. po [částka], tj. [částka] (jednoduchá výzva k plnění, příprava, převzetí věci, písemné podání žaloby), 3 režijní paušály dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky á [částka], tj. [částka], a dle § 137 odst. 3 o.s.ř. také 21% náhradu DPH z odměny a režijního paušálu tj. [částka] Celkem náklady řízení představují částku [částka]. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.