39 C 253/2020-29 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-jih dne 17. 8. 2020 a následně postoupenou soudu zdejšímu se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 7 094 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná je vedena jako provozovatel vozidla. Bylo zjištěno, že toto vozidlo od 25. 2. 2019 do 14. 5. 2019 nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Jedná se o nákladní automobil [registrační značka] [anonymizováno] s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 tuny, číslo technického průkazu [anonymizováno]. Žalovaná byla k doplacení příspěvku vyzvána výzvou z 19. 7. 2019, žalované byla doručena 3. 8. 2019, příspěvek však zaplacen nebyl. V žalobě se konstatuje, že vozidlo nebylo pojištěno celkem po dobu 79 dnů, denní příspěvek činí 86 Kč. Další částí nároku je pak 300 Kč jako příspěvek na upomínání ve smyslu § 4 odst. 4 shora citovaného zákona. 2.) Ve věci byl dne 10. 9. 2020 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému však žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor. Uvedla, že žalobce vymáhá poplatek a pokutu podle zákona č. 168/1999 Sb., který byl ale zrušen. Navíc je příspěvek kanceláří deklarován jako dobrovolný, nevidí tedy důvod, proč by mělo být hrazeno. Žalovaná uvedla, že nepopírá zanedbání platby povinného ručení a je ochotna doplatit dlužnou částku pojišťovně. 3.) Při jednání soudu dne 10. 11. 2020 žalovaná doplnila tvrzení o tom, že předmětný automobil, u kterého došlo ke změně [registrační značka] [číslo], žalovaná skutečně používala, automobil byl zakoupený na leasing. V rámci leasingu bylo hrazeno také pojistné. V roce 2019 dostala žalovaná zelenou kartu na celý rok, domnívala se tedy, že auto je pojištěné. Leasingové splátky končily v únoru, ona se však domnívala, že trvání pojištění do konce roku 2019 je jakýmsi bonusem od banky, od které byl brán leasing. Příspěvek by tedy neměl být vymáhán. Dále namítla, že se jedná o [značka automobilu], proto je nepřiměřeně vysoký denní příspěvek 86 Kč denně. 4.) Ze zprávy Magistrátu města Plzně ze dne 26. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná je od 5. 3. 2015 do současné doby evidována jako provozovatel silničního vozidla [registrační značka] [anonymizováno] (dříve [registrační značka] [číslo]). Jedná se o [značka automobilu] [VIN kód]. Shodné skutečnosti byly ověřeny i z listiny označené jako zjištěné údaje o vozidle, kde je žalovaná vedena jako provozovatelka tohoto vozidla, přičemž se jedná o vozidlo [značka automobilu] označené jako nákladní automobil do 3,5 tuny s objemem motoru 1422 cm3. Těmito důkazy tedy bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že žalovaná je provozovatelem předmětného vozidla, které je vedeno jako nákladní. Dne 19. 7. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení příspěvku do garančního fondu [žalobkyně] [anonymizována dvě slova], když automobil byl pojištěn pouze do 25. 2. 2019 a následně až od 15. 5. 2019 Celkem 79 dnů (od 25. 2. 2019 do 14. 5. 2019) byl automobil bez pojištění, provozovatel je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu [žalobkyně] [anonymizována dvě slova] O zaplacení příspěvku byla žalovaná urgována žalobcem ještě dvakrát, a to 26. 9. 2019 s vyčíslením částky 7 129 Kč, dále pak 18. 12. 2019 s vyčíslením částky 7 279 Kč. Tuto upomínku žalovaná převzala osobně dne 30. 12. 2019. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení právní zástupkyní žalobce dne 12. 6. 2020. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5.) Žalovaná byla poučena o tom, že zákon č. 168/1999 Sb. nebyl v žádném případě zrušen, pokud chce být úspěšná ve své obraně, musí prokázat, že automobil byl v předmětné době pojištěn, případně, že ona nebyla v uvedené době ani vlastníkem ani provozovatelem automobilu. Co se týká námitky o nesprávně účtované výši příspěvku, tato byla vyvrácena technickým průkazem vozidla, ze kterého bylo zjištěno, že uvedený automobil je veden jako automobil nákladní o hmotnosti 1 611 kg se zdvihovým objemem 1 422 cm3. Žalovaná důkazní břemeno tak, jak jí bylo uloženo, neunesla. 6.) Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7.) Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 8.) Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 citovaného zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinna k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení příspěvku a nákladů kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů kanceláře u soudu. 9.) Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb. denní sazba příspěvku pro nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně, činí 86 Kč. 10.) Po provedeném dokazování nezbývá než uzavřít, že nárok žalobce je zcela důvodný. Žalobce prokázal, že žalovaná je vedena jako provozovatel vozidla [značka automobilu], [registrační značka], když z technického průkazu tohoto vozidla bylo ověřeno, že automobil je evidován jako automobil nákladní. Žalovaná nesporovala, že automobil nebyl pojištěný, toto skutkové tvrzení vzal tedy soud za shodné tvrzení účastníků, které nebylo třeba dalším způsobem prokazovat. Vysvětlení žalované, z jakého důvodu měla za to, že automobil byl pojištěn, není relevantní pro posouzení oprávněnosti nároku. Bylo také zjištěno, že žalobce splnil veškeré povinnosti, které mu stanovuje zákon č. 168/1999 Sb. v § 4, žalovaná byla opakovaně vyzývána ke splnění povinnosti, kdy nejprve jí byla zaslána výzva podle ustanovení § 4 odst. 7 citovaného zákona obsahující všechny zákonem stanovené náležitosti včetně možnosti, která je žalované dávána pro to, aby bylo ověřeno, že není osobou povinnou příspěvek hradit. Žalovaná však žádným způsobem nedokázala sporovat svoji povinnost příspěvek uhradit. Bylo zjištěno, že žalovaná je do současné doby vedena jako provozovatel vozidla, byla tedy provozovatelem vozidla i v inkriminované době. Vozidlo nemělo platné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem na pozemních komunikacích. Bylo prokázáno, že vozidlo je evidováno jako vozidlo nákladní s hmotností do 3 500 kg. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je tedy zjevné, že nárok žalobce je vymáhán zcela legitimně v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu, co se týká výše příspěvku. Nárok byl tedy zcela uznán včetně nákladů spojených s vymáháním pohledávky a zákonného úroku z prodlení s odkazem na § 1970 občanského zákoníku. 11.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, které jsou účtovány částkou 1 489 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 200 Kč, třemi paušálními náhradami po 100 Kč a DPH 21% dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. při použití § 14b tohoto předpisu. Dále je náhrada nákladů řízení navyšována o soudní poplatek 400 Kč. 12.) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.