8 C 362/2020-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky celkem ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a spol. [právnická osoba], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), která předmětnou pohledávku postoupila spol. [anonymizována dvě slova], jež na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila pohledávku původního věřitele na žalobce. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku nejpozději do [datum]. Na zápůjčku však neuhradila ničeho ani na základě předžalobní upomínky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou spol. [anonymizována dvě slova], u, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), tato společnost dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly rovněž obchodní podmínky. Na jejím základě poskytl původní věřitel žalované částku [částka], přičemž žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná nedodržela podmínky uzavřené smlouvy, když řádně a včas neuhradila předmětnou částku, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí žalobcem ze dne [datum]. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím z ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) Na smluvní vztah mezi účastníky dopadají také obchodní podmínky, které jsou součástí smlouvy. Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky vyplývá z ustanovení § 2390 o.z. Žalovaná svoji povinnost porušila a poskytnutou částku nesplatila. Soud tak návrhu žalobce plně vyhověl a přiznal mu rovněž i právo na zákonný úrok z prodlení v zákonné výši. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po [částka], paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony po [částka] a 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], tj. celkem [částka].