11 C 323/2021-15 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala u soudu vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 7 011 Kč, která představuje nezaplacenou úhradu za vodné a stočné. Žalobkyně žalobu odůvodnila uzavřeným smluvním vztahem mezi ní a žalovaným ze dne 21.7.2016, kdy žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu [číslo] o odvádění odpadních vod. Žalovaný v této souvislosti neuhradil fakturu [číslo] ve výši 7 011 Kč splatnou dne 17.7.2020, a to ani po zaslané výzvě. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky stanovené v ust. § 115a o.s.ř., rozhodl soud bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o dodávce a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne 21.7.2016, faktury [číslo] výzvy k úhradě dluhu ze dne 29.6.2021 dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: Žalovaný uzavřel dne 21.7.2016 se žalobkyní smlouvu o dodávce a odvádění odpadních vod, na jejichž základě čerpal služby. Za tyto služby se zavázal zaplatit. Soud má za prokázané, že žalobkyně plnila vůči žalovanému a poskytla mu služby dle smlouvy. Na základě faktury [číslo] mu byla vyúčtována cena služeb ve výši 7 011 Kč se splatností do 17.7.2020, kterou žalovaný neuhradil. Smlouva obsahuje náležitosti dle ust. § 2586 obč. zákoníku a s přihlédnutím k ust. § 8 odst. zákona č. 274/2001 Sb. (o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu). 4. Na základě výše uvedeného soud došel k závěru, že žaloba byla podána oprávněně a této v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 011 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.