25 C 345/2020-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky celkem ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] která byla uzavřena distančním způsobem podle § 562 o.z. Žalobce na základě smlouvy poskytl žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit s navýšením ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když do současnosti neuhradila ničeho. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši [částka], žalovaná se naproti tomu zavázala takto poskytnutou částku vrátit s navýšením tak, že celková splatná částka bude představovat [částka] (v případě prodlení částku [částka]), přičemž dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 0% ročně a výše RPSN 858%. Doba trvání úvěru byla stanovena na 28 dnů. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet] částku [částka]. Žalovaná však do dnešního dne neuhradila na dlužné částce ničeho. Žalobce tak po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši [částka] společně s neuhrazeným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvní pokutou 0,1% denně z neuhrazené jistiny od [datum] do [datum] ve výši [částka] a kapitalizovaným úrokem za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalobce prokázal, že žalované zaslal předžalobní upomínku ze dne [datum]. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěr a žalovaná se zavázala závazky ze smlouvy uhradit. Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok z úvěru vyplývá z ust. § 2395 o.z. Žalobce má rovněž podle § 1970 o.z. právo také na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po [částka], paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony po [částka] a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], tj. celkem [částka]. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku [částka]. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Soud dále uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.