11 C 184/2022-39 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 15 129,51 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 25.3.2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši 15 129,51 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 byla pohledávka postoupena žalobkyni. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud vyzval žalobkyni k doložení skutečnosti, že ze strany žalované byl čerpán úvěr v tvrzené výši 15 129,51 Kč. Zároveň byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení ohledně toho, jaká částka byla ze strany žalované na poskytnutý úvěr uhrazena. 4. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaná čerpala dne 25.3.2021 úvěr ve výši 10 000 Kč, dne 2.6.2021 úvěr ve výši 1 400 Kč a dne 18.6.2021 úvěr ve výši 500 Kč. Ke dni 22.11.2021 dlužila žalovaná částku 15 129,51 Kč sestávající ze součtu výběrů a poplatků za výběry ve výši 10 794,63 Kč, již snížených o případné úvěry, dále z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a z úroků ve výši 3 584,88 Kč. 5. S ohledem na skutečnost, že soud neměl ani po doplnění ze strany žalobkyně za prokázané, jaká částka byla ze strany žalované na poskytnutý úvěr zaplacena a k úhradě jakých konkrétních povinností žalované byla tato částka použita, nařídil ve věci ústní jednání. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. 6. Z dokazování provedeného v průběhu ústního jednání má soud z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru ve spojení s potvrzeními o provedené platbě za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 25.3.2021 uzavřena v souladu s ust. § 2395 o.z. smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši 11 900 Kč. Soudu však ve věci absentuje tvrzení o tom, jaká částka byla ze strany žalované na poskytnutý úvěr uhrazena, kdy a na splnění jakých konkrétních povinností vyplývajících pro žalovanou z uzavřené smlouvy byla takováto částka použita. Žalobkyně ve svém vyjádření pouze obecně tvrdí, že požaduje na jistině a poplatcích uhradit částku 10 794,63 Kč, když jde o částku již poníženou o případné úhrady. Z takového tvrzení žalobkyně však není možné žádným způsobem dovodit, jaká částka byla žalovanou fakticky uhrazena a zda byla tato započtena na jistinu, poplatky, či jiné povinnosti, které žalované z uzavřené smlouvy vyplývají. Při absenci výše uvedených tvrzení pak není možné soudem ani ověřit, zda úrok požadovaný ve výši 3 584,88 Kč byl vypočten v souladu s uzavřenou smlouvou. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedoplnila svá tvrzení ani po soudem zaslané písemné výzvě a ani v rámci ústního jednání, které bylo ve věci soudem nařízeno, nezbylo soudu než žalobu pro absenci základních tvrzení ve věci zamítnout. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšná žalovaná by měla nárok na náhradu nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.