11 C 345/2021-48 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 4 184,28 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 15.1.2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9.4.2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. V podaném odporu žalovaná sporovala, že by smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavírala právě ona a že by úvěr byl vyplacen v její prospěch. Namítla dále neplatnost smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy. 3. K podanému odporu se vyjádřila žalobkyně, která uvedla, že nedisponuje jinými důkazy než těmi, které byly přiloženy k žalobě. Nad rámec těchto důkazů dále navrhla, nechť si soud vyžádá u příslušného bankovního ústavu doklad o tom, kdo je majitelem účtu [číslo] [bankovní účet], na který byla vyplacena právním předchůdcem žalobkyně částka 4 000 Kč. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Žalobkyně i žalovaná se z nařízeného soudního jednání omluvily, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. 5. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Soud ve věci nemá za prokázané, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění předloženém žalobkyní, když žalovaná tuto skutečnost sporuje a ze strany žalobkyně byl předložen výtisk smlouvy podepsaný pouze právním předchůdcem žalobkyně, nikoli žalovanou. Ohledně elektronického kódu uvedeného na smlouvě nelze jednoznačně konstatovat, že by tento byl podpisem právě žalované. Soud však má za prokázané, že dne 15.1.2020 byla poukázána na účet žalované č. [bankovní účet] částka 4 000 Kč. Tato skutečnost vyplývá jednak z potvrzení o platbě předložené žalobkyní a dále pak i z výpisu z účtu č. [bankovní účet], který si soud k návrhu žalobkyně vyžádal u společnosti [právnická osoba] Tato banka nadepsanému soudu dále sdělila, že vlastníkem předmětného účtu je od 6.11.2003 až do současnosti právě žalovaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 3.5.2021, odeslaným žalované dle podacího archu dne 4.5.2021. V tomto oznámení byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. 6. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční částku ve výši 4 000 Kč, má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovanou o plnění poprvé dopisem ze dne 3.5.2021 označeným jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ a odeslaným dle podacího archu dne 4.5.2021. V tomto dopise stanovila žalobkyně žalované k zaplacení dluhu lhůtu 10 dnů od doručení oznámení. Soud tedy vycházel z toho, že předmětný dopis mohl být žalované doručen nejdříve dne 5.5.2021, od 6.5.2021 tak žalované běžela desetidenní lhůta k zaplacení dlužné částky. Tato uběhla dne 15.5.2021. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v této lhůtě dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně za období od 16.5.2021 do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byla žalobkyně úspěšná zhruba z 50 %, soud proto rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.