6 C 68/2022-17 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala u soudu vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 3 866,23 Kč, která představuje nezaplacenou úhradu za dovoz vody. Žalobkyně žalobu odůvodnila uzavřeným smluvním vztahem mezi ní a žalovaným ze dne 8.7.2020, kdy si žalovaný u žalobkyně objednal dovoz vody na adresu [adresa žalovaného]. Žalobkyně zaslala žalovanému fakturu [číslo] na částku 3 866,23 Kč se splatností do 30.7.2020. Žalovaný neuhradil do dnešního dne ničeho, a to ani po zaslané předžalobní výzvě. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky stanovené v ust. § 115a o.s.ř., rozhodl soud bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to zakázkového listu – objednávky ze dne 8.7.2020, faktury [číslo] na částku 3 866,23 Kč a zaslané upomínky, dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: Žalovaný objednal dne 8.7.2020 u žalobkyně vyvezení odpadní jímky na adrese [adresa žalovaného] Smlouva obsahuje náležitosti dle ust. § 2079 obč. zákoníku. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně plnila pro žalovaného dle uzavřené smlouvy a tato dodala vodu dne 8.7.2020. Žalovanému byla zaslána faktura [číslo] na částku 3 866,23 Kč se splatností do 30.7.2020. Žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil. 4. Na základě výše uvedeného soud došel k závěru, že žaloba byla podána oprávněně a této v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 866,23 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.