1 C 99/2023-25 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 265 504,55 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 5. 2020 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet], neboť se touto žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet. Dne 5. 8. 2021 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě a tímto současně požádal žalobkyni o kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč – smlouva o poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s obchodními podmínkami a podmínkami pro používání kontokorentu a po vyhodnocení úvěruschopnosti, mu bylo poskytnutí kontokorentu dne 6. 8. 2021 schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Následně dne 9. 8. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě a tímto současně požádal žalobkyni o úvěr ve výši 220 000 Kč – smlouva o úvěru č. [anonymizováno]. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami a podmínkami pro používání úvěru a po vyhodnocení úvěru schopnosti byl mu úvěr č. [anonymizováno] schválen a dne 10. 8. 2021 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. U kontokorentního úvěru vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně dne 4. 4. 2022 k zesplatnění s tím, že k tomuto dni byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu kapitalizovaným ve výši 2 259,79 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 1. 2022 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do 3. 4. 2022. K uvedené pohledávce z kontokorentu požadovala žalobkyně uhradit rovněž smluvní a zákonné úroky. Co se týká smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši 3 818 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 13,9 % p.a., jehož výše byla sjednána smlouvou o úvěru, a to vždy ke 14. dni měsíce počínaje dnem 14. 9. 2021 s tím, že předpokládané datum splacení úvěru bylo stanoveno na 14. 8. 2029. Splátky od 14. 9. 2021 do 14. 1. 2022 byly splaceny, až počínaje splátkou ke dni 14. 2. 2022 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Dne 4. 4. 2022 došlo k zesplatnění úvěru, když k tomuto datu byla pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 213 931,55 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 6 481 Kč. Dále žalobkyně požadovala rovněž uhradit smluvní a zákonný úrok. Posledním nárokem žalobkyně, který byl předložen soudu, jest částka 1 573 Kč, která představuje dlužnou částku 207 Kč, která odpovídá zápornému zůstatku na běžném účtu žalovaného, částku 600 Kč představující nezaplacené náklady účelně vynaložených žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném, dále částku 100 Kč, která odpovídá nezaplacenému měsíčnímu poplatku za výběry z bankomatů (tento poplatek byl žalovanému naúčtován dne 28. 2. 2022) a dlužnou částku 666 Kč, která odpovídá dlužnému pojistnému, které si žalovaný s žalobkyní sjednal dne 9 8. 2021 v dodatku [číslo] k rámcové smlouvě – smlouva o úvěru č. [anonymizováno]. Z důvodu ukončení splátkového kalendáře bylo pojištění ukončeno a strženo dne 29. 3. 2022 z účtu žalovaného. K úhradě dlužných částek byla žalovanému dne 4. 4. 2022 zaslána předžalobní výzva k plnění, avšak ani po této žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a proto se žalobkyně obrátila se svými nároky na soud. 2. Žalovaný se k nařízenému ústnímu jednání dne 20. 10. 2023 bez omluvy nedostavil, i přesto, že doručení předvolání bylo vykázáno. Žalobkyně setrvala na podané žalobě a nechtěla doplnit žádná tvrzení. K podané žalobě se žalovaný ani písemně nevyjádřil. 3. Z důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázané následující skutečnosti. Z rámcové smlouvy ze dne 12. 5. 2020 [číslo] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně zřídit žalovanému běžný účet, který byl žalovanému zřízen na č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru (dodatek [číslo] k rámcové smlouvě) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do mínusu. Nedílnou součást úvěrové smlouvy o kontokorentu tvoří podmínky žalobkyně pro používání úvěru a obchodní podmínky, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z rámcové smlouvy, úvěrové smlouvy a z podmínek žalobkyně, soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni zesplatnit celý úvěr, není-li řádně uhrazen. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že žalovaný čerpal částku 50 000 Kč a neuhradil na ni ničeho, přičemž dle podmínek pro používání kontokorentu v případě nedovoleného překročení výše kontokorentu je částka překročení splatná ihned. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru dále vyplynulo, že byl sjednán roční smluvní úrok ve výši 18,9 %. Úroková sazba činila dle přehledu čerpání a splácení kontokorentu 11,75 % a nesplacený kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění tedy ke dni 4. 4. 2022, kdy byl žalovanému zaslán zesplatňující dopis – předžalobní výzva, činil částku 2 259,79 Kč. Dále ze smlouvy o úvěru (dodatek [číslo] k rámcové smlouvě – č. [anonymizováno]) bylo soudem zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o úvěr 220 000 Kč, přičemž po zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, k čemuž řádně došlo i v předchozím případě a v souladu s rámcovou smlouvou, obchodními podmínkami a podmínkami žalobkyně, byl tento úvěr žalovanému poskytnut a dne 10. 8. 2021 dle přehledu plateb zaslán na účet žalovaného, což ostatně potvrzuje i výpis z účtu žalovaného. Úvěr měl být dle dodatku [číslo] hrazen formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 818 Kč, když doba trvání úvěru byla sjednána na 97 měsíců. Současně bylo dodatkem [číslo] sjednáno pojištění žalovaného v měsíční výši 333 Kč, které se rovněž žalovaný zavázal hradit. Úroková sazba základní činila 13,9 % ročně a bonusová pak 11,9 % ročně. RPSN smlouvy bylo 12,58 %, a to v případě bonusové úrokové sazby a v případně úrokové sazby 13,9 % pak činila 14,83 % ročně. Z přehledu plateb je zřejmé, že žalovaný hradil úvěr v období od 14. 9. 2021 do 14. 1. 2022, následně splátka dne 14. 2. 2022 již nebyla uhrazena a žalovaný tak na nesplacené jistině dluží celkem částku 213 931,55 Kč a nesplaceném smluvním úroku (kapitalizovaný úrok) ve výši 6 481,06 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené částky, tj. od 14. 1. 2022 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 3. 4. 2022. Úvěr byl zesplatněn tedy dne 4. 4. 2022, kdy téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka (viz i arch České pošty k doložení odeslání), která rovněž byla zesplatňujícím dopisem. Oprávněnost žalobkyně požadovat po žalovaném také nezaplacené účelně vynaložené náklady v částce 600 Kč a nezaplacený měsíční poplatky z bankomatů ve výši 100 Kč vyplývají z obchodních podmínek žalobkyně, přehledu nákladů, dokladu o odeslání čtyř odchozích zpráv v rámci upozornění žalovaného o úhradu dlužné částky a z ceníku. Částka 207 Kč požadovaná žalobkyní úhradě pak odpovídá zápornému zůstatku na běžném účtu žalovaného a částka 666 Kč dlužnému pojistnému, které bylo sjednáno v dodatku [číslo] č. [anonymizováno]. Pojistné bylo dne 29. 3. 2022 strženo z účtu žalovaného, jak dokládá výpis z účtu. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že rámcovou smlouvou byla mezi účastníky uzavřena smlouva o běžném účtu, přičemž žalovaný tento účet využíval. Rámcovou smlouvou a dodatky k rámcové smlouvě byly mezi účastníky uzavřeny úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě těchto smluv poskytla žalobkyně žalovanému nejprve kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a následně úvěr ve výši 220 000 (na tento bylo od 14. 9. 2021 do 14. 1. 2022 hrazeno). Peníze žalovaný čerpal ze svého běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy a dodatků řádně neplnil, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a žádal zaplacení celých dlužných částek včetně sjednaných úroků a účelně vynaložených nákladů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno