11 C 170/2023-20 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 13 800 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 22.7.2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se k jednání nedostavil. Soud provedl důkazy potvrzením o provedené platbě, podacím lístkem, smlouvou o zápůjčce, potvrzením o přijaté platbě, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě před podáním žaloby, smlouvou o postoupení pohledávek, standardními informacemi o zápůjčce. 4. Soud z provedených důkazů nemá za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. Soudu byl předložen pouze obecný formulář smlouvy bez podpisů stran. Z potvrzení o provedení platby ze dne 22.7.2022 má pak soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], převedla žalovanému na jeho účet částku výši 10 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci na poskytnutou zápůjčku nic neuhradil. S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], postoupila svoji pohledávku za žalovaným smlouvou ze dne 13.2.2023 na žalobkyni. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.2.2023. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25.2.2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů. 5. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Soud ve věci došel k závěru, že žalovaný má povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a to ke dni, kdy byl o vydání této částky žalobkyní požádán. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z této částky ode dne 2.3.2023 do zaplacení. V části týkající se poplatku za zpracování žádosti ve výši 3 800 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 800 Kč za dobu od 22. 8. 2022 do 1. 3. 2023 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 800 Kč za dobu od 2. 3. 2023 do zaplacení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, a proto ji soud přiznal právo na náhradu nákladů soudního řízení ve výši 45 % z celkově vynaložených nákladů řízení ve výši 2 252 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny advokáta podle vyhl. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 1 013 Kč.