11 C 289/2021-108 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou podanou dne 23.9.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí o uložení povinnosti žalovaného uhradit jí částku 16 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl v období od 5.12.2019 do 31.7.2020 provozovatelem vozidla [registrační značka], osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, které bylo uvedeno v příslušném registru vozidel bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) v částce 16 200 Kč. Žalobkyně sdělila, že žalovaného písemně, v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvala k úhradě předmětného příspěvku, žalovaný však příspěvek v zákonné lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy ani následně na základě dalších upomínek dobrovolně neuhradil, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud a nárok na úhradu předmětného příspěvku uplatnila spolu s nárokem na náhradu nákladů spojených s uplatněním příspěvku v částce 2 krát 300 Kč. 2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. V odporu žalovaný uvedl, že není vlastníkem ani provozovatelem v žalobě uvedeného vozidla. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích. Žalovaný navrhl k důkazu vyžádat výpis z centrálního registru vozidel. 4. Z výpisu z centrálního registru vozidel soud zjistil, že jako vlastník vozidla je od 8.6.2015 až do současnosti zapsána [právnická osoba] [anonymizováno], jako provozovatel je evidována [celé jméno svědkyně]. Z kupní smlouvy ze dne 29.7.2019 soud zjistil, že touto smlouvou [celé jméno svědkyně] převádí automobil [registrační značka] na žalovaného. Ze svědeckých výpovědí [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětný automobil si zakoupila v roce 2015 [celé jméno svědkyně] na leasing. Jako vlastník byla uvedena leasingová společnost. S automobilem jezdil syn paní [celé jméno svědkyně]. Než došlo k doplacení leasingových splátek, stal se automobil nepojízdným. [celé jméno svědkyně] řešila situaci se [právnická osoba] [anonymizováno], ta jí udělila plnou moc k likvidaci vozidla. Svědkyně automobil zlikvidovala tím, že ho prodala žalovanému na náhradní díly. Nenapadlo jí, že by tím mohl vzniknout nějaký problém. S žalovaným uzavřela svědkyně kupní smlouvu ve znění, v jakém je tato založena v soudním spise. Společně s jedním vyhotovením kupní smlouvy byl žalovanému předán předmětný automobil. Malý ani velký technický průkaz žalovanému předán nebyl. Z plné moci udělené [právnická osoba] [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že tato byla udělena dne 20.9.2019 k ekologické likvidaci vozidla [registrační značka]. Žalobkyně dále k žalobě doložila výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], II. upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], když všechny tyto dokumenty byly odesílány žalovanému na adresu [adresa žalovaného a svědkyně]. 5. Podle ust. § 1 odst. 2. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle ust. § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Podle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Soud na základě provedeného dokazování došel k závěru, že vlastníkem předmětného vozidla je od 8.6.2015 [právnická osoba] [anonymizováno], provozovatelem tohoto vozidla je pak paní [celé jméno svědkyně]. Paní [celé jméno svědkyně] nebyla oprávněna převést vlastnické právo k vozidlu na žalovaného, neboť nebyla vlastníkem tohoto vozidla. Tato pak nebyla oprávněna ani pověřit provozováním vozidla žalovaného. Takovéto pověření by ostatně nebylo ani možné, když ke dni podpisu kupní smlouvy, tedy ke dni 29.7.2019 již bylo vozidlo nepojízdné. Soud proto považuje kupní smlouvu ze dne 29.7.2019 za neplatnou, když nikdo není oprávněn převést na třetí osobu práva, kterými sám nedisponuje. Soud se dále zabýval tím, zda nedošlo ze strany žalovaného k nabytí vlastnictví k automobilu od nevlastníka ve smyslu ustanovení § 1109 občanského zákoníku. Soud došel k závěru, že tomu tak nebylo. Byť je nutné předmětný automobil považovat za věc nezapsanou ve veřejném seznamu (registr vozidel není seznamem veřejně přístupným), žalovaný ale s ohledem na skutečnost, že převzal automobil bez velkého i malého technického průkazu a tyto dokumenty si ani nevyžádal k nahlédnutí, nemohl být při koupi automobilu vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění [celé jméno svědkyně] automobil na základě řádného titulu převést. 10. Soud dále přihlédl k tomu, že žalovaný nemohl reagovat před podáním žaloby na výzvy zasílané žalobkyní, když tyto výzvy mu byly zasílány na adresu, na které se nezdržoval a ani nemá k této adrese jakýkoliv právní či jiný vztah. 11. S ohledem na výše uvedené skutečnosti pak soudu nezbylo, než podanou žalobu zamítnout, když žalovaný není v dané věci pasivně legitimován. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení byl úspěšný žalovaný, měl by proto nárok na náhradu nákladů soudního řízení. Žalovaný však v řízení náhradu nákladů neuplatnil, soud proto rozhodl o tom, že tato náhrada nebude přiznána žádnému z účastníků.