6 C 288/2023-14 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobce se v návrhu doručeném soudu dne 23.11.2023 domáhal zrušení vyživovací povinnosti ke své dceři [celé jméno žalované] s účinností od právní moci rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že dcera je zletilá a došlo u ní k zásadní změně poměrů. Ukončila svou přípravu na budoucí povolání, neboť získala výuční list v oboru kuchařka a v dalším studiu již nepokračuje. Od září 2023 si zajistila zaměstnání na pozici kuchařka na plný hlavní pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že dcera je již je schopna se živit, odpadá povinnost žalobce platit na ní i výživné. Navíc se zhoršují finanční poměry otce. Žalobce k návrhu připojil důkazy výučním listem, pracovní smlouvou a mzdovým výměrem žalované. 2. Žalovaná byla usnesením soudu vyzvána, aby se k podané žalobě vyjádřila ve lhůtě deseti dnů a oba účastníci byli týmž usnesením z 28.11.2023, č.j. [číslo jednací] vyzváni, aby podle § 115a o.s.ř. v téže lhůtě sdělili, zda souhlasí i s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a účastníci se ve stanovené lhůtě k rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřili. Soud proto rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž ve věci nařídil jednání. 4. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 2.11.2017, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 19.12.2017, soud vzal za prokázané, že vyživovací povinnost žalobce k tehdy nezletilé [celé jméno žalované] činila částku 2 200 Kč měsíčně. 5. Podle § 911 obč. zák. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 6. Vzhledem k tomu, že zletilá žalovaná je v současné době již schopna se sama živit, soud podanému návrhu na zrušení vyživovací povinnosti žalobce k ní vyhověl. 7. Ve sporu úspěšný žalobce by měl na podkladě ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalobci náklady řízení nevznikly, soud o nákladech rozhodl, jak uvedeno ve výroku pod bodem II.