8 C 138/2023-11 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Manželé se společným návrhem na rozvod manželství doručeným podepsanému soudu dne 14.6.2023 domáhali rozvodu manželství, které uzavřeli dne [datum] v [obec]. Uvedli, že mezi nimi došlo k citovému odcizení a od 1.12.2022 již nevedou společnou domácnost. Mají za to, že jsou splněny předpoklady pro nesporný rozvod a předložili dohodu o odděleném jmění manželů. 2. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů a úpravě společného bydlení pro dobu po rozvodu uzavřené mezi účastníky dne [datum] soud zjistil, že každý z manželů prohlásil, že nic z věcí, které patřily do společného jmění manželů nenabývá. Soud poučil účastníky o tom, že podle ustanovení § 580 o.z. je tato dohoda absolutně neplatná, protože s ohledem na dobu trvání manželství (od 27. 7. 2019 až do doby jednání soudu) není možné, aby si nepořídili žádný majetek. Dále bylo účastníkům sděleno, že v jejich případě se nejedná o nesporný návrh na rozvod, neboť nebyly splněny podmínky podle ustanovení § 757 odst. 1 a 2 o.z. (dle ust. § 708 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. 3. Podle ust. § 755 odst. 1 o. z., může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 4. Soud při svém dokazování vycházel z obsahu oddacího listu a výpovědí účastníků. Z oddacího listu zjistil, že [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] uzavřela dne [datum] manželství s [celé jméno manžela], zvolila příjmení [celé jméno manželky]. U manželky jde o manželství druhé v pořadí, z prvého manželství má dceru. U manžela jde o prvé manželství, ale i on má vyživovací povinnost k nezl. dítěti. Manželka uvedla, že spolu nemohou žít asi proto, že každý mají jinou představu o životě, seznámili se ještě v době, kdy byla vdaná. Chtěla harmonickou rodinu, budovat ji, manžel má spíše více zájmy o auto. Jediné co hodnotí kladně je vztah manžela ke své dceři. Za trvání manželství si pořídili ojetý [značka automobilu], pak i nějaký nábytek, elektroniku, mají závazky. Připustila, že po odstěhování má známost s jiným mužem od 1.4.2023, která je intimní. Manžel uvedl, že je vše asi tak, jak vypověděla manželka, mezi nimi došlo k odcizení. Svoji dceru v době covidu domů nebral, situace byla složitá, více se věnoval dceři manželky, je to pro něj velmi citlivé téma. Oba účastníci odmítli návštěvu manželské poradny. Manžel stejně jako manželka má známost od března 2023, která je intimního charakteru. 5. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že manželství účastníků je od prosince 2022 pouze formálním svazkem, od té doby manželé nevedou společnou rodinnou domácnost. Manželství je dle § 755 odst. 1 o.z. hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a s ohledem na skutečnost, že každý z manželů má známost s opačným pohlavím, která je intimního charakteru, nelze očekávat jeho obnovení. Soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Jako příčina rozvratu podle ust. 756 o.z. se soudu jeví odlišné představy na společný život a citové odcizení. 6. Soud zároveň účastníky poučil o tom, že se po právní moci rozvodu manželství dle ust. § 741 odst. 1 o.z. mohou dohodnout o zaniklém jmění manželů do tří let od jeho zániku. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 23 z.ř.s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení ve věcech manželských.