8 C 186/2016-344 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 26.7.2016 žalobu, v níž se domáhala po žalované zaplacení částky 1 850 327,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. jdoucím z této částky od 24.11.2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 28.1.2016 s [jméno] [příjmení], [datum narození] jako postupitelem smlouvu postoupení pohledávky z postupitele na žalobkyni. Postupitel [jméno] [příjmení] je od 26.8.2009 vlastníkem nemovitých věcí a to zemědělské budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] o podlahové ploše 312 m², zemědělské budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] o podlahové výměře [číslo] m² a zemědělské budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. č. st. 66 o podlahové výměře 52 m², když nemovité věci ve vlastnictví postupitele jsou zapsány na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [příjmení] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce]; od doby, co se postupitel stal vlastníkem těchto nemovitých věcí, žalovaný je nepřetržitě užíval bez právního důvodu. Mezi účastníky nebyla uzavřena nájemní smlouva a k vyklizení předmětných nemovitostí žalovaným došlo až dne 23.11.2015. Žalobkyně žádá vydání bezdůvodného obohacení za období od 1.1.2014 do 23.11.2015, uplatňuje nárok na jeho zaplacení, když tento nárok na žalobkyni přešel dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28.1.2016. Bezdůvodné obohacení vyčíslila na částku 1 850 327,38 Kč, když tato výše odpovídá obvyklé výši nájemného v daném místě a čase a to částce 350 Kč m²/rok, přičemž vychází 29,10 Kč m²/měsíc a celková výměra podlahové plochy předmětných nemovitostí činí 2 797 m². Pro případ, že by se tato skutečnost ukázala spornou, navrhla vypracování znaleckého posudku. 2. Řízení bylo usnesením ze dne 18.8.2016, č.j. 8 C 186/2016-25 přerušeno, a to do právní moci rozhodnutí řízení vedeného u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesení nabylo právní moci dne 7.9.2016. Následně rozhodnutím ze dne 9.7.2020, č.j. 8 C 186/2016-43 soud rozhodl o tom, že se v řízení dále pokračuje. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.7.2020. 3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Tvrdil, že budovy opustila a v žádném rozsahu je nijak neužíval od roku 2013. Dále uvedl, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] šlo o jiné účastníky, když žalovaná osoba byla totožná jako v tomto řízení. V řízení pod sp. zn. [spisová značka] vypracovala znalecký posudek [právnická osoba] [anonymizováno], kde výše bezdůvodného obohacení byla stanovena na částku 373 343 Kč, když podle žalované jde o srovnatelné časové období. Uplatněný nárok přesahující 1 850 000 Kč považuje za iracionální. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a firmou [právnická osoba], [anonymizováno] ze dne 28.1.2016 vyplývá, že předmětem postoupené pohledávky byla pohledávka postupitele vzniklá z titulu bezdůvodného obohacení na straně dlužníka v podobě obvyklého nájemného nemovitostí o celkové výměře plochy 2 797 m² za dobu od 1.1.2014 do 23.11.2015; podle dohody smluvních stran činí tato částka 2 685 959,10 Kč. Postupitel [jméno] [příjmení] postoupil firmě [právnická osoba], [anonymizováno], postupníkovi, žalobkyni část pohledávky za dlužníkem. Nikdo z účastníků nevznášel námitky proti platnosti smlouvy, byla shledána tedy nespornou. 5. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. V řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka] byla zamítnuta žaloba Zemědělského družstva [obec] o určení, že je vlastníkem předmětných nemovitých věcí, za jejichž užívání se nyní žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 30.10.2014, č.j. [číslo jednací] byl změněn rozsudek soudu prvého stupně tak, že žaloba byla zamítnuta. Krajský soud dospěl k závěru, že k převodu nemovitostí kupní smlouvou uzavřenou mezi Zemědělským družstvem [obec] a [jméno] [příjmení] došlo platným právním jednáním. [název žalované] nemovité věci prodalo [jméno] [příjmení], ač takový úmysl nemělo. Ve věci též rozhodoval Nejvyšší soud, který při rozhodování odvolání dospěl k závěru, že u Zemědělského družstva [obec] nešlo o tzv. omluvitelný omyl a družstvo se neplatnosti kupní smlouvy z důvodu omylu nedovolalo. Vlastník nemovitých věcí, které byly předmětem kupní smlouvy je [jméno] [příjmení] od 26.8.2009 dle [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [příjmení]. 7. Z připojeného spisu zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud vycházel z výpovědi svědka (č.l. 198-200), přičemž zaměstnanec žalovaného uvedl, že se staral o dobytek na pastvě kolem [obec], nemovitosti žalobce se používaly příležitostně den nebo dva dny v týdnu, když se měla zvířata očkovat. Někdy se dobytek v nemovitostech zdržel déle tak, jak bylo potřeba. Žalobce měl svědkovi říci, že do objektu uřezal zámky a dal si tam své. Jinak původní klíče, kterými disponovalo družstvo, byly v místě, schované na jednom pilíři. Svědek uvedl, že kameny na přístupové cestě umístilo družstvo, aby tam nikdo nejezdil. Žalobce po svědkovi chtěl, aby příjezdové kameny odhrnul, ale svědek ho poslal za vedoucím. Jak to dopadlo, neví. V době výslechu (11.12.2015) svědek uvedl, že asi před dvěma měsíci pan [příjmení] uřezal zámky. 8. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl pozván družstvem do [územní celek], protože jako znalec pro družstvo oceňoval nemovité věci. Byl tam tehdy dne 2.8.2013, v podstatě zkonstatoval prázdnou nemovitost, vše vyfotil. Do nemovité věci se dostal tak, že mu jej zástupce družstva, pan [příjmení] otevřel. 9. Soud dále musí zmínit řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde bylo rozhodnuto o žalobě Zemědělského družstva [obec] proti [jméno] [příjmení] o odstranění neoprávněných staveb tak, že žaloba byla zamítnuta a rozsudek byl Krajským soudem potvrzen (č.l. 180-181 předmětného spisu). 10. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] při odvolacím jednání [příjmení] uvedl že si přesně nepamatuje, kdy družstvo odstranilo překážky přístupu ke stavbám. Stalo se tak někdy na konci roku 2015, zřejmě koncem listopadu. V případě zátarasu se jednalo o 23.11.2015; prohlásil, že od 1.12.2015 měl ke svým stavbám přístup. 11. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení spočívajícího v obvyklém nájemném, ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] [číslo] bylo zjištěno, že v období let 2014 a 2015 nebyly stavby kolaudovány. [stát. instituce] byla kolaudace staveb nahrazena dle § 125 stavebního zákona ověřením dokumentace staveb dne 23.6.2017, kdy byly stavby ověřeny jako„ stavba zemědělského objektu – stodola, stavba zemědělského objektu – odchovna a stavba zemědělského objektu – váha“. Fakticky stavby plnily funkci pro zemědělskou činnost, a tak byly užívány bez zohlednění v ceně nájmu. Znalkyně dále uvedla, že dle sdělení [právnická osoba] bylo k datu 4.12.2015 v příloze ZP odběrné místo aktivní, smlouva je vedena na [název žalované]. Z toho dovodila, že nemovité věci byly napojeny na rozvod elektrické energie, přípojka a smlouva je ve vlastnictví družstva. Mezi vlastníkem přípojky elektrické energie a vlastníkem staveb nebyla k užívání přípojky uzavřena žádná smlouva ani dohoda. Přístupové pozemky ke stavbám ve vlastnictví [jméno] [příjmení] jsou ve vlastnictví družstva. Znalkyně dovodila, že v roce 2014 a 2015 stavby splňovaly všechny zákonné požadavky, např. požárně-bezpečnostního řešení. Obvyklou cenu nájemného neurčila, určila tržní hodnotu nájemného. Nalezla tři nabídky pronájmu zemědělských budov a hal (období let 2013 až 2016, srovnatelné nabídky pronájmů) a to v [obec], okres [okres], [obec], okres [okres], [obec], okres [okres], kdy uvedla, že šlo o šest až osm let staré inzeráty, ze kterých jednoznačně nešlo určit, zda a jaké pozemky jsou k dispozici s pronájmem. Proto inzerci nepoužila pro výpočet porovnání a je pouze k dispozici informativní (nabídkám podobného na trhu), kdy zjistila jeden realizovaný pronájem zemědělské stavby (kravín pro celoroční chov skotu) ve [obec] za roční nájem 3,05 Kč, tj. 36,59 Kč. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sdělil, že v období let 2013 až 2016, že žádné takové stavby nepronajímal. Zemědělský svaz ČR sdělil, že za stejné období neznají žádné případy pronájmu. Dále v ZP uvedla soupis realizovaných pronájmů porovnávací metody a zjistila z realizovaných cen podobných nemovitých věcí (zemědělské stavby bez pozemku), že je zřejmé rozpětí jednotkových cen od 1,10 do 23,67 Kč. K výsledkům porovnávací metody uvedla, že je zřejmý velký rozptyl cen, protože se jedná o specifické nemovité věci. Výsledkem ustálené znalecké praxe, je obecně zažité metoda, použít 5% z obchodovatelné ceny nemovitých věcí, tedy je jednotková cena nájmu 10,73 Kč, výsledkem ekonomického nájmu je jednotková cena 18