8 C 312/2022-16 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované, aby ji zaplatila částku 60 241 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o dílo [číslo] jejímž předmětem bylo dodání a montáž v sekčních průmyslových vrat. Žalobkyně se s žalovanou dohodla na ceně za dílo ve výši 120 482 Kč. Žalobkyně dne 3. 11. 2020 vystavila žalované zálohovou fakturu [číslo] ve výši 60 241 Kč splatnou dne 8. 11. 2020, kterou žalovaná uhradila a dále po zhotovení díla dne 15. 12. 2020 fakturu [číslo] na částku 60 251 Kč, která byla splatná dne 29. 12. 2020. Na tuto fakturu žalovaná neuhradila ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 15. 9. 2021. Žalobkyně se poté obrátila na soud. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací], který byl doručen žalované do datové schránky dne 14. 9. 2022. V platebním rozkazu byla žalovaná upozorněna na to, že pokud podá odpor, je povinna se ve lhůtě třiceti dnů ode dne uplynutí k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřit a ve vyjádření uvést, zda nárok uznává či nikoliv. Uzná-li nárok, soud rozhodne na tomto základě o věci samé rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 1 o.s.ř. Dále byla žalovaná poučena o tom, že podá-li proti elektronickému platebnímu rozkazu včas odpor a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé= písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvodu ji v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. 3. Žalovaná podala proti platebnímu rozkazu podáním doručeným soudu dne 29. 9. 2022 včasný odpor, dále se ve lhůtě kvalifikovaně nevyjádřila, ani nesdělila, jaký vážný důvod ji v tom brání, proto nastala fikce uznání (§ 153a odst. 3 o.s.ř.). 4. Podle ustanovení § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. 5. Podle ustanovení § 153a odst. 2 os.ř. nelze rozsudek pro uznání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Podle ustanovení § 153a odst. 4 o.s.ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 6. S ohledem na výše uvedené postupoval soud dle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. a žalobě vyhověl, neboť žalovaná uznala nárok žalobkyně v celém rozsahu, a protože k vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání, rozhodl soud dle ustanovení § 153a odst. 3, 4 o.s.ř. bez nařízení jednání. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 349,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 241 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 520 Kč ve výši 2 419,20 Kč. 8. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.