1 C 115/2024-248 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení a to ve výši , částka, z titulu nevrácených zápůjček, které poskytla žalovanému v různých částkách průběžně od , datum, do , datum, a ve zbytku z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, za kterého uhradila celkem částku , částka, jako ½ úhrady provize za zprostředkování nájmu bytu č. 2C na adrese , adresa, a dále ½ nájemného a úhrad za služby včetně vyúčtování služeb spojených s užíváním tohoto bytu za dobu společného soužití účastníků řízení, ač dle dohody mezi nimi měl tímto poměrem pravidelně měsíčně přispívat žalobkyni, což v některých měsících nečinil. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, avšak žalovaný dosud neuhradil ničeho. Po provedeném odkazování žalobkyně na své žalobě setrvala v plném rozsahu, když žalovaný v řízení neprokázal, že by jí poskytnuté částky z titulu zápůjček vrátil nebo jí uhradil platby ve výši ½ nájemného, služeb a uhrazené provize, které za žalovaného uhradila, čímž nedodržel dohodu mezi nimi uzavřenou a to ani přes výzvu žalobkyně.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout v plném rozsahu s odůvodněním, že částky, které mu žalobkyně poskytla, nebyly zápůjčkami, pokud mu žalobkyně posílala větší částky na jeho účet, byly to příspěvky, kterými se spolupodílela žalobkyně na společných výdajích, které žalovaný hradil sám, a jednalo se o větší částky. Popřel, že by mezi účastníky byla uzavřena jakákoliv dohoda, podle níž měl přispívat ½ na náklady spojené s bydlením a uhradit ½ provize za zprostředkování nájmu bytu. V rámci společného hospodaření se žalobkyní přispíval průběžně po dohodě se žalobkyní, jak výslovné tak konkludentní, na tyto náklady dle svých možností a podílel se na společném hospodaření nákupem potravin, hygienických potřeb a ošacení. Jeho příjmy v té době nepocházely jen ze zaměstnání, ale i z brigád a z podpory jeho matky a babičky. V rámci jeho vyjádření při ústním jednání dne , datum, pak upřesnil, že se nejednalo o půjčky u žádných částek. To že si tam žalobkyně začala psát pojem „půjčka“ žalovaný vůbec nevnímal, nebral v potaz, protože to bral jako společné hospodaření. Z výpisu z účtu pana žalovaného je patrno, že jsou tam hrazeny nákupy, ale pokud je uhrazeno např. , částka, v Tescu, tak těžko může žalovaný dokázat, že to byl společný nákup, žalovaný si takové platby neevidoval. Žili společně a on ty věci platil jako společné. Pokud se týká podílu žalovaného na ½ úhrad za společné bydlení, tak poupravil své předchozí tvrzení v tom směru, že taková dohoda mezi účastníky v zásadě byla, nicméně žalovaný se na těch úhradách podílel. Pokud tedy žalobkyně poslala celou částku nájemného, popřípadě služeb, nebo provize ze svého účtu, tak jí tu polovinu dal vždy v hotovosti. Tak se to dělo i během období půl roku, které není žalováno. Rovněž poupravil své dřívější prohlášení o příjmu z brigád, kdy skutečně žádný takový příjem neměl a doplnil, že si v roce 2022 půjčil i od dědy částku , částka, . V rámci závěrečného návrhu pak žalovaný setrval na svém prvotním vyjádření, že částky žalobkyní mu zasílané na jeho účet nebyly půjčkami a opětovně popřel, že by mezi účastníky vůbec kdy byla uzavřena domluva ohledně placení 50 % nákladů na bydlení, tedy nájemného a služeb. Taková dohoda mohla vyplynout spíše z konkludentního hrazení potřeb, a to dle možností každého z nich v rámci společného hospodaření, jak budou mít prostředky k dispozici, nikoli však hrazení 50:50. Žalovaný popírá rovněž tvrzení, že by vyslovil souhlas, aby byl členem domácnosti a dalším uživatelem bytu, jak tvrdí žalobkyně. Sice věděl o uzavírání nájemní smlouvy, nicméně žalobkyně tak učinila o své vlastní vůli pravděpodobně kvůli vyúčtování nákladů za služby. Žalovaný zásadně popírá dohodu ohledně úhrady ½ provize za zprostředkování nájmu bytu. Žalobkyně si úhradu provize sjednala sama bez souhlasu žalovaného, který o ní nevěděl, navíc byt dále užívá, takže konzumuje profit uhrazené provize dodnes. Žalovaný poukazoval na skutečnost, že při odstěhování z bytu ponechal žalobkyni celou řadu movitých věcí, které tvořily vybavení jejich domácnosti a o kterých se dohodli, že si je žalobkyně ponechá. Pokud žalobkyně do poznámek v rámci zasílaných částek žalovanému uváděla slovo „půjčka“, šlo z její strany o lstivé a úskočné jednání, kdy doufala, že si toho žalovaný nevšimne. Poskytnuté částky by měly být zohledněny v rámci celkového společného hospodaření účastníků a korespondovat s ním. Žalovaný popírá, že jím zaslaný text v rámci vzájemné komunikace přes aplikaci Messenger „děkuju, takže jsem u tebe za 13K, že jo? Já jen, abych si to napsal a mohl ti to začít vracet“ prokazuje částku, kterou by měl vracet, protože z něho není patrno, k jaké smlouvě by se měl vztahovat, kdy by měl částku vracet a již nelze vůbec hovořit o uznání jakéhokoli dluhu.3. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to vzájemné komunikace v mobilní aplikaci messenger, výpisů z běžného účtu č., č. účtu, a spořícího účtu č. , č. účtu, vedených u , jméno FO, , jméno FO, a.s. na jméno žalobkyně včetně jednotlivých potvrzení o odchozích úhradách z účtů žalobkyně, nájemní smlouvy ze dne , datum, včetně jejich dodatků, předávacího protokolu k bytu č. 2C, vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu dle zák. č. 67/2013 Sb. za období od , datum, do , datum, , příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřených pracovních smluv žalobkyně ze dne , datum, , , datum, a mzdových výměrů žalobkyně ze dne , datum, , , datum, a , datum, , oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení ze dne , datum, , výpovědi smluv o zápůjčce se žádostí o vrácení předmětu zápůjček ze dne , datum, , předžalobní výzvy ze dne , datum, , nepodepsané smlouvy o půjčce ze dne , datum, , dopisu žalobkyně ze dne , datum, adresovanému žalovanému, čestných prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, , , jméno FO, ze dne , datum, a výslechu svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , jakož i výslechů obou účastníků řízení a učiněných nesporných skutečností, dospěl k těmto skutkovým zjištěním:4. Žalobkyně vypověděla, že se se žalovaným seznámila prostřednictvím internetu, nějakou dobu si psali, v únoru 2021 se poprvé potkali a tím se datuje počátek jejich vztahu. Na sestěhování se dohodli zhruba v říjnu 2021, aby žalobkyně nemusela ukončit svůj pracovní poměr, protože žalovaný měl práci, která ho nebavila. Dohodli se, že žalobkyně najde byt a že na nájemném a službách se budou podílet každý jednou polovinou. Tato dohoda byla učiněna na dálku v rámci jejich běžné komunikace v mobilní aplikaci messenger, když řešili, zda si budou moci dovolit byt větších či menších rozměrů. Z finančních důvodů, kdy žalovaný nesehnal žádné peníze na počáteční výdaje, se pak rozhodli pro menší byt. Tuto vzájemnou komunikaci doložila žalobkyně v rámci listinných důkazů pořízenými screenshoty (snímky) obrazovky svého telefonu. Žalovaný věděl, že se bude muset uhradit i provize za zprostředkování, i mu byla známa její výše. Protože už bylo vše domluveno, navýšila si žalobkyně svůj stávající úvěr o , částka, a z těchto financí pak hradila tyto platby. Po přestěhování do Ivančic, chvíli trvalo, než si žalovaný našel práci. Protože žalobkyně poslouchala, že když nebude mít na zaplacení svých nákladů, alimentů a půjček, bude se muset vrátit do Plzně, tak mu půjčovala peníze a hradila veškeré náklady na bydlení. Věřila, že až si najde práci, vrátí jí to. Při návštěvách Plzně dostával žalovaný darem drobné částky od své babičky. Půjčil si od dědy, neví kolik a tomu splácel , částka, měsíčně, jedenkrát si půjčil od matky asi , částka, , , částka, ses jí vracely z prodeje kola žalovaného a zbytek co ví, mu matka prominula. O jiných půjčkách neví. Když si zaměstnání našel, přispíval jí v hotovosti zhruba domluvenou ½, proto období od února 2022 do července 2022 není předmětem žalobního návrhu. Ostatně žalobkyně mu již před tím, než spolu začali sdílet společnou domácnost, půjčovala na úhradu jeho pravidelných závazků různě vysoké finanční obnosy, které mu zasílala bankovním převodem na jeho účet a to v období od května 2021 do prosince 2022. Tyto úhrady vždy považovala za zápůjčky s tím, že jí je někdy žalovaný vrátí, i když u některých částek nebyl důvod platby v poznámce jako půjčka uveden. To, že to tak vnímal i žalovaný, ač v řízení tvrdí opak, doložila opět pořízeným snímkem obrazovky svého telefonu s textem psaným žalovaným žalobkyni poté, co mu dne , datum, poslala částku ve výši , částka, : „děkuju, takže jsem u tebe za 13K, že jo? Já jen, abych si to napsal a mohl ti to začít vracet“. Žalobkyně na toto reaguje v rámci předložené komunikace slovy: „Nevím kolik ale to bude pak vidět na účtu“. Oba účastníci pak učinili nesporným, že označení velkým písmenem „K“ v textu znamená tisíce. V tomto případě se tedy jedná o zkratku slov 13 tisíc korun. Platby, které žalobkyně žalovanému v průb