2 C 41/2024-39 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., dne 28. 11. 2005 smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si strany sjednaly vedení běžného účtu a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši , částka, , přičemž žalovaný se ve smlouvě zavázal k tomu, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek alespoň jednou za každých 180 dní čerpání úvěru a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný však porušil své smluvní závazky a překročil povolený úvěrový limit, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a žalovanému zrušila poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši , částka, dne 8. 3. 2021 převedla na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalovanému splácení debetního zůstatku ve splátkách. Jelikož žalovaný řádně dlužnou částku nesplácel, byl úvěr ke dni 13. 7. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě částky , částka, s tím, že dlužná jistina se dále úročila úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně. Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 postoupena žalobkyni, přičemž ke dni postoupení činila dlužná částka , částka, a sestávala z jistiny ve výši , částka, , poplatků a smluvních pokut ve výši , částka, a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, . Dále žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 20. 9. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splácet v minimálních měsíčních splátkách o výši 2 % z částky čerpané v předcházejícím měsíci. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, a proto banka dne 4. 12. 2020 smlouvu ukončil a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky o celkové výši , částka, s tím, že dlužná jistina se dále úročila úrokovou sazbou ve výši 22,99 % ročně. Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 postoupena žalobkyni, přičemž ke dni postoupení činila dlužná částka , částka, a sestávala z jistiny ve výši , částka, a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, . Po postoupení pohledávek již žalovaný žádnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na 14. 5. 2024, k němuž se však žalovaný bez omluvy nedostal, a proto soud rozhodoval na základě žalobních tvrzení a žalobkyní předložených důkazů. Dokazováním provedeným při ústním jednání soud zjistil následující skutečnosti.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022, bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., postoupil předmětné pohledávky vymáhané touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne 29. 6. 2022, který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán 14. 7. 2022.5. Dle smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb uzavřené dne 28. 11. 2005 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, .s., se banka zavázala žalovanému zřídit a vést pro něj běžný účet č. , č. účtu, a současně mu poskytla kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku na účtu. Žalovaný se oproti tomu zavázal nepřekročit výši povoleného limitu. Dle dispozice ke smlouvě činila výše povoleného limitu , Anonymizováno, , částka, , minimální měsíční kreditní příjem činil 50 % povoleného limitu a úroková sazba činila 21,99 %, v případě nepovoleného debetu pak 29 %. Současně byly ujednány různé poplatky. Z oznámení o zesplatnění ze dne 15. 7. 2021 vyplynulo, že právní předchůdkyně úvěr z důvodu opakovaného porušování smluvních ujednání prohlásila za splatný ke dni 13. 7. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, do 29. 7. 2021. Dle smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, uzavřené dne 20. 9. 2016 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do určité výše a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, poplatky a splnit veškeré své povinnosti dle smlouvy. Dle dispozic ke smlouvě č. , hodnota, činil úvěrový rámec , částka, , minimální splátka měla činit 2 % z čerpaného úvěru a úroková sazba činila 22,99 %. Zúčtovací období bylo od čtvrtého do třetího dne v měsíci. Z upomínky ze dne 4. 12. 2020 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a tento ke dni 4. 12. 2020 činil , částka, . Po postoupení pohledávek žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši , částka, do 19. 4. 2023 předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2023, která byla žalovanému dle podacího lístku odeslána dne 5. 4. 2024.6. Po právním hodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně postupně dvě smlouvy o zápůjčce v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), avšak v obou případech porušil svou povinnost poskytnuté prostředky vrátit, a dluží tak žalobkyni z titulu neuhrazeného úvěru na základě úvěru Flexikredit stále částku , částka, a z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, částku , částka, , přičemž přes výzvy žalobkyně a její právní předchůdkyně dlužné částky dosud neuhradil. S ohledem na uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého závazku, a dále se smluvním úrokem v ujednaných výších. , adresa, k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, účast při ústním jednání dne 14. 5. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.