8 C 111/2025-22 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím, a to z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy č. , IBAN, , která byla uzavřena dne , datum, , a jejímž předmětem bylo financování nákupu osobního automobilu tov. zn. , jméno FO, , typ S třída S 500 4M L. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou úvěrové podmínky a sazebník. Žalobkyně byla při uzavření smlouvy zastoupena obchodním zástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, , a to na základě smlouvy o obchodním zastoupení č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně se na základě shora uvedené smlouvy zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to výhradně na nákup předmětného osobního automobilu. Peněžní prostředky byly žalovanému vyplaceny dne , datum, . Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky, a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, (první splátka byla splatná dne , datum, ). Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit činila , částka, . Žalobkyně dále uvedla, že uzavřením smlouvy o úvěru došlo současně k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou, kdy obsahem této smlouvy je převod vlastnického práva žalovaného k předmětu financování ve prospěch žalobkyně do doby úplné úhrady úvěru žalovaným. Žalovaný neuhradil splátku č. , hodnota, , která byla splatná dne , datum, . Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění celého úvěru, a to ke dni , datum, . Žalovaný uhradil dne , datum, částku , částka, a dne , datum, rovněž částku ve výši , částka, . V období od , datum, do , datum, uhradil žalovaný celkem částku ve výši , částka, . Žalobkyně dne , datum, odstoupila od smlouvy o zajišťovacím převodu práva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , IBAN, , jejímž předmětem bylo výhradně financování nákupu osobního vozidla tov. zn. , jméno FO, , typ S třída S 500 4M L. Žalobkyně se za výše uvedeným účelem zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úroky, a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , celkem tedy částku , částka, . Roční úrokovou sazbu ve výši 24,61 % a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 27,73 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Součástí úvěrové smlouvy byla i Dohoda o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na základě, které žalovaný na žalobkyni převedl vlastnické právo ke shora uvedenému osobnímu automobilu včetně všech jeho součástí a příslušenství. Tato dohoda byla uzavřena k zajištění úplné úhrady všech dlužných částek ze strany žalovaného. Peněžní prostředky ve výši , částka, byly žalovanému poskytnuty dne , datum, , a to bezhotovostní formou, jak vyplývá z potvrzení o poskytnutí úvěru. Z předávacího protokolu bylo zjištěno, že žalovaný osobní automobil převzal dne , datum, . Žalovaný nesplácel řádně a včas, žalobkyně proto využila svého práva a celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Dne , datum, pak žalobkyně odstoupila od dohody o zajišťovacím převodu práva. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku ve výši , částka, , po započtení jednotlivých plateb tak žalovanému zbývá uhradit na jistinu částku ve výši , částka, . Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu dne , datum, .5. Podle 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.9. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva u úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to výhradně za účelem financování nákupu osobního vozidla. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, své povinnosti vyplývající mu ze smlouvy však řádně neplnil, když neuhradil celou splátku splatnou dne , datum, a další následující splátky. Proto žalobkyně využila svého oprávnění vyplývajícího z příslušných ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy, jakož i od dohody o zajišťovacím převodu práva, odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Protože žalobkyně prokázala, že opakovaně upomínala žalovaného, vzniklo jí i právo na úhradu nákladů upomínání.11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném do , datum, , a jedné paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od , datum, , a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.