11 C 232/2025-63 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky , částka, (představující dlužnou jistinu, úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, částku ve výši , částka, (představující smluvní pokutu) a úrok ve výši 66,27 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a úroku výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. U jednání dne , datum, , ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že v mezidobí nedošlo k žádné změně ze strany žalovaného, nedošlo k úhradě žádné další částky. Žalobkyně byla soudem poučena dle ustanovení § 118a o tom, že soud má za nepřiměřený úrok sjednaný ve smlouvě, z tohoto důvodu bude nárok posuzovat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Soud dále nemá ve věci za prokázané, že byla ze strany žalobkyně dostatečným způsobem zkoumána úvěruschopnost na straně žalovaného, když nemá za prokázané, že by od žalovaného byl požadován výpis z účtu za tři následující období, nemá za prokázané, že by byl prováděn výpis z bankovního a nebankovního registru.4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně, společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit. Žalovaný měl žalobkyni vrátit úvěr včetně úroku ve výši 66,27 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, . RPSN smlouvy činila 90,63 %. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy uhradil do data zesplatnění úvěru platby v celkové výši , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou.5. Úvěruschopnost žalovaného byla dle tvrzení žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (Solus, nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík), jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Uvedené dokumenty, jejichž pomocí měla být úvěruschopnost žalovaného ověřena, však předloženy nebyly a výdaje žalovaného tak nebyly ověřovány. Nebyly předloženy dokumenty ani o případném prověřování žalovaného prostřednictvím dostupných databází. Soud má tak za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně zkoumána.6. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 90,63 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z. Soud považuje smlouvu za neplatné právní jednání i s ohledem na nedostaečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní.8. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně prokazatelně poskytl na základě neplatného právního jednání žalovanému částku , částka, a žalovaný žalobkyni uhradil platby v celkové výši , částka, , má žalovaný povinnost zbývající část této sumy ve výši , částka, žalobkyni vydat z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. a to bezprostředně poté, co byl o vydání tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem požádán. O vydání plnění byl žalovaný poprvé prokazatelně požádán předžalobní výzvou ze dne , datum, , ve kterém byla vyzvána k úhradě dluhu do patnácti dnů od doručení této výzvy. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyni částku , částka, nevydal, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne , datum, . Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Ve věci byl poměrně úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.