11 C 3/2026-34 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, když žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalované. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované půjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované tento úvěr je dostatečná. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka společnosti , právnická osoba, , za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky , částka, jakožto jistiny s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 14, 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit v 65 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná měla žalobkyni vrátit úvěr včetně poplatku ve výši , částka, (kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , částka za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částka za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, ). Roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 16248 % a úrokovou sazbu ve výši 86 % ročně soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na základě výše uvedené smlouvy uhradila částku ve výši , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaná toto tvrzení žádným způsobem nerozporovala, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 16248 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z. Neplatnost smlouvy pak soud dovozuje i z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy deklarovala své příjmy ve výši , částka, měsíčně. Již z výše příjmů žalobkyně je zjevné, že tato nebyla schopna sjednaný úvěr řádně splácet.6. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaná již vrátila částku , částka, , má povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovanou o plnění poprvé předžalobní upomínkou ze dne , datum, . V tomto dopise stanovila žalobkyně žalované k zaplacení dluhu lhůtu do , datum, . S ohledem na skutečnost, že žalovaná v této lhůtě dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně za období od , datum, do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 75 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , představující 50 % z celkově vynaložených nákladů ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a jednoho právního úkonu po , částka, dle § 14b odst. 4 a.t. ve spojení s § 7 a.t. včetně jedné paušální náhrady výdajů po , částka, dle 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .