20 C 56/2026-34 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , kterým se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který měl být spolu se smluvním úrokem ve výši , částka, splacen nejpozději 23. 69. 10. 2025. Žalovaná však dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu dosud neuhradila.2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, požádala o možnost uhradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách á , částka, , což je částka, která odpovídá reálným finančním možnostem žalované a představuje maximální možnou výši, splátky tak, aby byla schopna závazek řádně a dlouhodobě plnit. K výzvě soudu předložila žalovaná přehled příjmů a výdajů domácnosti žalované.3. Soud ve věci nařídil dne , datum, ústní jednání, ke kterému účastníky řádně a včas předvolal. Žalobkyně se prostřednictvím své právní zástupkyně z jednání omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků.4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vyplývá, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku žalované zaslán dne , datum, .5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl na bankovní účet žalované č. , č. účtu, poskytnut finanční prostředky v celkové výši , částka, , a to dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, a dne , datum, á , částka, . Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem v celkové výši , částka, , do , datum, , a to v měsíčních splátkách. Zápůjční úroková sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 112 % ročně, v dodatku č. , hodnota, ke smlouvě ve výši 110,85 % ročně, v dodatku č. , hodnota, a č. , hodnota, ke smlouvě ve výši 111,14 % ročně. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 191,80 %, dle dodatku č. , hodnota, ke smlouvě výši 188,70 % ročně, dle dodatku č. , hodnota, a č. , hodnota, ke smlouvě výši 189,50 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná nezaplatila ničeho, resp. žalovaná ani nic taková netvrdila, až byla soudem vyzvána k tvrzení rozhodných skutečností, označení důkazů k jejich prokázání a poučena o nebezpečí neúspěchu ve věci v případě neunesení důkazního břemene. Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátek se tak žalovaná dostala do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Předžalobní výzvou sepsanou dne , datum, , která byla dle podacího lístku zaslána žalované dne , datum, , byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů.6. Z přehledu příjmů a výdajů domácnosti žalované vyplývá, že má měsíční příjem á , částka, a vyživovací povinnost vůči 3 nezletilým dětem. V domácnosti žije s žalovanou p. , jméno FO, s měsíčním příjmem á , částka, , který je v insolvenčním řízení s předpokládanou měsíční splátkou á , částka, . V majetku domácnosti je 5 automobilů (1 prodaný, nepřevedený, 1 nepojízdný), přičemž celková hodnota vozidel je do , částka, . Jedno z vozidel je aktuálně nabízeno k prodeji s tím, že výtěžek bude použit na úhradu závazku projednávaného v soudním řízení. Příjmy domácnosti jsou celkem cca , částka, . Výdaje domácnosti jsou nájemné včetně energií á , částka, , splátky úvěrů a závazků á , částka, , tarify T-Mobile á , částka, , pojištění vozidel á , částka, , televizní a rozhlasové poplatky á cca , částka, a potraviny á , částka, , tj. celkem výdaje á cca , částka, . Domácnosti žalované tak zbyde cca , částka, měsíčně.7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2024 činila 8,53 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 25,59 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 112 % ročně (v dodatku č. , hodnota, ke smlouvě ve výši 110,85 % ročně, v dodatku č. , hodnota, a č. , hodnota, ke smlouvě ve výši 111,14 % ročně) tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2024 cca 13 krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 197,80 % (dle dodatku č. , hodnota, ke smlouvě výši 188,70 % ročně, dle dodatku č. , hodnota, a č. , hodnota, ke smlouvě výši 189,50 %). Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2024 výši 8,85 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je cca 22 krát vyšší.8. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ nebo také „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dl