14 C 398/2019-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], žalobkyně navrhla zvýšení výživného, které je žalovaný jako její otec povinen platit podle rozsudku [název soudu] v částce 1 000 Kč od [datum], a to na částku [částka] s účinností od [datum]. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně v době podání žaloby studovala čtvrtý ročník denního studia na [anonymizováno] škole v [obec], v současné době je studentkou [anonymizováno] ekonomické [anonymizováno] univerzity v [obec]. Výživné bylo naposledy stanoveno v částce [částka] s účinností od [datum], vzhledem k věku žalobkyně a jejímu studiu je tato částka nedostačující. Žalovaný přispívá žalobkyni nepravidelně, proto bylo ze strany její matky v roce 2017 i v roce 2019 podáno trestní oznámení. S žalovaným se nevídá od svých devíti let. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že peníze na zvýšené výživné nemá, s návrhem proto nesouhlasí. Má problém dát dohromady i stávající částku výživného [částka] měsíčně. Bydlí na samotě, chodí brigádně pracovat do lesa, měsíčně si vydělá asi [částka]. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy a zjistil z nich následující skutečnosti. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], který nabyl právní moci dnem [datum], soud schválil dohodu rodičů, na základě níž se otec [celé jméno žalovaného] zavázal přispívat na výživu tehdy nezletilé dcery [celé jméno žalobkyně] částkou [částka] měsíčně s účinností od [datum], takto stanovené výživné bylo splatné do každého 20. dne v měsíci předem k rukám matky nezletilé. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalovaný měl vyživovací povinnost pouze k žalobkyni, tehdy bydlel se svou matkou v bytě, jeho předchozí pracovní poměr u [jméno] [jméno] byl ukončen, měl zde čistý měsíční příjem [částka], od června 2001 byl veden jako uchazeč o zaměstnání s hmotným zabezpečením po dobu prvních tří měsíců ve výši [částka] a po zbývající dobu [částka], a měl tehdy sjednáno nové zaměstnání, do kterého měl následně nastoupit jako řidič. 4. Podle rozhodnutí o přijetí ke studiu byla žalobkyně dne [datum] přijata k prezenčnímu studiu bakalářského studijního programu [anonymizováno] řízení na [anonymizována tři slova] univerzity v [obec] v akademickém roce 2020 [číslo]. Dle sdělení Úřadu práce České republiky byl žalovaný veden jako uchazeč o zaměstnání od [datum] do [datum], není žadatelem ani příjemcem dávek státní sociální podpory. 5. Soud provedl výslech žalobkyně a zjistil z něho, že do března 2020 žalobkyně bydlela v bytě u své matky, [jméno] [příjmení], na adrese [adresa žalobkyně], šlo o byt ve vlastnictví matky, kde žalobkyně na bydlení ani stravu nepřispívala, tehdy ještě studovala Hotelovou školu v [obec] a neměla žádný přivýdělek. Matka se z bytu odstěhovala a v souvislosti s tím žalobkyně od dubna 2020 bydlí u své babičky, [jméno] [příjmení], na adrese [adresa žalobkyně], jde o byt ve vlastnictví babičky. Na bydlení ani stravu žalobkyně své babičce nepřispívá, stravu si částečně zajišťuje sama. Matka žalobkyně pro ni vaří a příležitostně jí poskytuje peníze, pokud potřebuje, za poslední tři měsíce to bylo [částka]. Od konce června do srpna či září 2020 si žalobkyně různými brigádami vydělala celkem [částka]. Od září 2020 nastoupila na vysokou školu, od té doby žádný přivýdělek nemá. Matka žalobkyně je zaměstnána v pekárně, má pravidelný příjem, jehož výši žalobkyně nezná. Matka žije s manželem a nejmladším bratrem žalobkyně, manžel matky je také zaměstnán s pravidelným příjmem, jehož výši žalobkyně rovněž nezná. Babička žalobkyni žádné peníze neposkytuje, podporuje ji bydlením a stravou. V roce 2020 na hotelové škole žalobkyně už žádné podstatné výdaje se studiem neměla, na vysoké škole pořizovala knihy za [částka]. Je zdráva, pouze jednou ročně si pořizuje nové dioptrické brýle. Platí si předplatné městské hromadné dopravy [částka] ročně a dále má náklady [částka] na telefon měsíčně. 6. Žalovaný již šest let bydlí na chalupě na samotě v [obec], a to se svojí družkou, dům patří jeho matce, která v domě nebydlí, žalovanému pomáhá tím, že ho nechává v domě bydlet zdarma, a když nemá peníze, půjčuje mu, v loňském roce půjčila žalovanému zhruba [částka], aby mohl doplatit výživné žalobkyni. Žalovaný neví o žádném svém zdravotním omezení, u lékaře nebyl 30 let. Před přestěhováním do [obec] žalovaný se svou družkou pracovali přes pracovní agenturu [anonymizováno] v [obec] v závodu, kde se montovaly izolátory pro vysoké napětí, měl zde příjem zhruba [částka] měsíčně. Bydleli v [obec] v podnájmu u kamaráda, ten však dům prodával a zároveň tehdy výroba ve firmě končila a stěhovala se do zahraničí, žalovaný se na ten popud se svou družkou přestěhoval do [obec] do domu své matky. V [obec] by si mohl vydělat více, ale nemá, jak by do [obec] jezdil, nejbližší zastávka vlaku je 1,5 kilometru přes bláto a louky. Po celou dobu, co bydlí v [obec], pracuje brigádně v lese, v průměru si vydělá [částka] měsíčně, o svém výdělku nemá žádné doklady, vždy pouze podepíše doklad a vezme si peníze, jde o lesnické práce pro obce Nekvasilovy a [obec], práci zadává hajná. Takto chodí pracovat obden, někdy i každý den. Jiný příjem žalovaný nemá, nepobírá žádné dávky ani příspěvky. Náklady na bydlení má pouze [částka] za elektřinu. Družka žalovaného nepracuje, od jara 2020 je nemocná, byla opakovaně hospitalizována, je bez příjmů, nepobírá ani dávky a příspěvky. Žalovaný má vozidlo pickup značky Nissan, stáří 24 let, koupila mu jej matka. 7. Účastníci jiné důkazní návrhy neměli, žalobkyně nerozporovala skutečnosti zjištěné z výslechu žalovaného a netvrdila, že by poměry žalovaného byly lepší než ty, které byly výslechem zjištěny. 8. Podle ust. § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Žalobkyně řádně studuje a dosud není schopna se sama živit, podle citovaného ustanovení je tak žalovaný jako její otec povinen poskytovat jí výživné. Podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Jestliže o výživném bylo naposledy rozhodnuto v době, kdy žalobkyni byl necelý jeden rok a výživné bylo stanoveno na částku [částka], pak u žalobkyně, která je nyní dospělá a studuje vysokou školu, je nepochybně podstatně vyšší potřeba výživného. Důvod pro změnu výživného (jeho zvýšení) je z hlediska potřeb žalobkyně jednoznačně dán. Pro stanovení výživného jsou však rozhodné i schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného, které zásadní zvýšení výživného neumožňují. Soud přitom vychází z výše jeho výdělku, která je velmi nízká, na druhou stranu je nízký výdělek kompenzován zcela minimálními náklady na bydlení. I přesto poměry žalovaného neumožňují tak razantní zvýšení, jak žalobkyně navrhovala, neboť žalovanému krom nákladů na bydlení musí zbývat také peníze na obživu a základní potřeby. Výživné proto soud stanovil ve výši 15 % příjmu žalovaného, tedy v částce [částka], což je s ohledem na jeho zjištěné poměry na hranici jeho možností. V tomto rozsahu soud návrhu vyhověl a s účinností od [datum] zvýšil výživné na částku [částka], ve zbývajícím rozsahu návrh zamítl. 9. Protože byl žalovaný ve věci převážně úspěšný, ale náhradu nákladů řízení vůči žalované výslovně neuplatnil, podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.