14 C 59/2020-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], žalobkyně uplatnila pohledávku z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný [číslo] jako cestující použil dopravní prostředek městské dopravy provozované žalobkyní a na výzvu pověřené osoby žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem, konkrétně dne [datum] v 12.54 hod. na lince [číslo] dne [datum] v 13.50 hod. na lince [číslo]. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni za každý tento případ jízdné [částka] a přirážku k jízdnému [částka]. Žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně navrhla přistoupení žalované [číslo] [celé jméno žalované], do řízení s odůvodněním, že jako matka a zákonná zástupkyně nezletilého žalovaného [číslo] za něj nese finanční odpovědnost a je tedy spoluzodpovědná za dluh vůči žalobkyni. Zaplacení žalované částky by proto mělo být uloženo společně a nerozdílně žalovanému i jeho matce. Přistoupení žalované [číslo] do řízení soud připustil usnesením ze dne [datum]. 3. Žalovaný [číslo] se k žalobě nevyjádřil. Opatrovník žalovaného [číslo] se k věci vyjádřil tak, že žalovaný byl starší 15 let a musel si být vědom následků porušení povinnosti, tedy proti uložení žalované povinnosti oběma žalovaným se nebrání. 4. Žalovaná [číslo] se k žalobě nevyjádřila. 5. Z předložených listin (hlášení a záznamy o přepravní kontrole, předžalobní výzva a výňatek ze smluvních přepravních podmínek) soud zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně. Žalovaný byl v době přepravní kontroly nezletilý, bylo mu 15 let a nenabyl tak plné svéprávnosti. Přesto, s ohledem na jeho věk a obvyklou rozumovou vyspělost odpovídající dítěti tohoto věku si musel být vědom skutečnosti, že městská hromadná doprava není bezplatná, že je třeba za její užití hradit jízdné, a to formou předplatného nebo jednorázového jízdného. Nepochybně tak byl dostatečně právně způsobilý k uzavření smlouvy o přepravě osob a vznikla mu tak povinnost uhradit jízdné dle tarifu přepravce. Rovněž si musel být vědom skutečnosti, že použití dopravního prostředku bez doložení úhrady jízdného představuje delikt se sankčními důsledky, které v tomto případě přestavuje přirážka k jízdnému. Přirážka k jízdnému je ovšem nárok sankční povahy, má povahu pokuty a tedy paušalizované náhrady újmy. Za tento nárok nedopovídá nezletilé dítě ve věku 15 let, nýbrž jeho zákonný zástupce, a tedy dítěti povinnost k úhradě přirážky k jízdnému uložit nelze. Soud proto ve vztahu k žalovanému [číslo] žalobě vyhověl pouze v rozsahu návrhu na zaplacení jízdného a ve vztahu k žalované [číslo] pouze v rozsahu návrhu na zaplacení přirážky k jízdnému, a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. K plnění soud určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu částečně zamítl. 6. Ve vztahu k žalovanému [číslo] byla žalobkyně ve věci převážně neúspěšná a žalovanému [číslo] náklady řízení nevznikly, podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. proto soud ve vztahu mezi těmito účastníky žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 7. Ve vztahu k žalovanému [číslo] byla žalobkyně naopak převážně úspěšná a její neúspěch je pouze nepatrný, podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. proto soud ve vztahu mezi těmito účastnicemi přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to v rozsahu zaplaceného soudního poplatku [částka] a v rozsahu paušální náhrady hotových výdajů [částka] (čtyři úkony po [částka]) dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.