18 C 232/2021-28 — Okresní soud Plzeň-město

1.Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11.8.2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 943 Kč s přísl. a nahradit mu náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že je výlučnou vlastnicí domu čp [číslo] v [obec], objekt bydlení, na parcele [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec], část [územní celek], [ulice] ul. č. o. [anonymizováno], který je zapsán na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dne 15. 5. 2017 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou od 15. 5. 2017 do 14. 5. 2018. Předmětem nájmu bylo užívání bytu o velikosti [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] shora uvedeného domu o celkové výměře 90 m2. Dle čl. IV nájemní smlouvy bylo nájemné sjednáno částkou 10 000 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s užíváním bytu částkou 500 Kč měsíčně, obojí se splatností do každého 25. dne v měsíci na měsíc následující. Dodatkem ze dne 31. 7. 2017 k nájemní smlouvě účastníci snížili nájem na 9500 Kč měsíčně. Počínaje 1.9.2020 byly zvýšeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu na 600 Kč měsíčně. Žalovaný neplnil své povinnosti nájemce, když žalobkyni neuhradil nájemné za měsíce říjen, listopad a prosinec 2020 celkem v částce 28 500 Kč, zálohy za tytéž měsíce celkem v částce 1800 Kč. Dne 29. 12. 2020 žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 30 300 Kč, tuto se zavázal uhradit ve dvou splátkách po 15 150 Kč v měsíci lednu a únoru 2021, a to spolu s běžným nájemným a zálohami za služby. Žalovaný dohodě o uznání dluhu nedostál, když žalobkyni uhradil toliko částku 9500 Kč a částku 600 Kč na služby za měsíc leden 2021, dále pak neuhradil žalobkyni nájemné a služby za měsíc února 2021 a březen 2021. K úhradě částky celkem ve výši 5é 500 Kč byl žalovaný vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně, kdy tato jej současně vyzvala i k vyklizení a předání bytu a to dne 15. 5. 2021. Žalovaný na uvedenou výzvu nereagoval, dlužnou částku neuhradil, byt nevyklidil a nepředal. Touto žalobou se tedy žalobkyně domáhá úhrady dlužného nájemného a služeb za období od října 2020 do 15. května 2021 v částce 65 650 Kč, dále úhrady nedoplatku na spotřebu vody za rok 2020 a 2021 v částce 1141 Kč a 2293 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. konkludentně. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to nájemní smlouvy, dodatky k nájemní smlouvě, výzvami žalovanému ze dne 19. 4. a 25. 5. 2021, splátkovým kalendářem, vyúčtováním Vodárny [obec], vzal soud za zjištěné skutkové okolnosti týkající se věci, které žalobkyně uvedla v podané žalobě. 4. Dle ust. § 2201 obč. zákoníku v rozh. znění, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Dle ust. § 2217 obč. zákoníku v rozh. znění, nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 6. Dle ust. § 2247 odst. 1 obč. zákoníku v rozh. znění, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla ve smyslu ust. § 2201 a násl. obč. zákoníku v rozh. znění platně sjednána nájemní smlouva, na základě které se stal žalovaný nájemcem bytu spec. shora ve výlučném vlastnictví žalobkyně. V nájemní smlouvě a jejích dodatcích byla platně sjednána výše nájemného a služeb spojených s užíváním předmětného bytu vč. jejich splatnosti. Žalovaný řádně a včas neplnil své povinnosti spojené s užíváním bytu, když žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradil nájemné a služby spojené s užíváním bytu za měsíce říjen, listopad a prosinec 2020, únor 2021 a březen 2021 a dále vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2020 a 2021 částkami 1141 Kč a 2293 Kč Celkem neuhradil žalobkyni částku 67 943 Kč, a to ani přes písemnou upomínku, která se prokazatelně dostala do jeho dispozice. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy žalovaného zavázal povinností zaplatit žalobkyni částku 67 943 Kč s přísl., zákonným úrokem z prodlení, na který vznikl žalobkyni dle ust. § 1970 obč. zákoníku v rozh. znění nárok. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 368,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 398 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 943 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 240 Kč ve výši 1 730,40 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.