18 C 288/2021-19 — Okresní soud Plzeň-město

1.Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 8. 2021 domáhal proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 24 268,64 Kč s přísl. a nahradit mu náklady řízení. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva, kde předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] o velikosti [anonymizováno] ve [anonymizováno] poschodí bytového domu na adrese [adresa], vlastníkem předmětné bytové jednotky byl žalobce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.11.2017 do 31. 10. 2018. Nájemné bylo mezi účastníky smlouvy sjednáno částkou 5677 Kč měsíčně se splatností do 10. dne příslušného měsíce na účet žalobce, a to spolu se zálohami na služby v částce 300 Kč měsíčně. Pro případ prodlení byly mezi účastníky sjednány úroky z prodlení ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení. Dodatkem č. 1 ze dne [datum] došlo k prodloužení nájemní smlouvy do 31. 10. 2019. Dodatkem č. 2 ze dne [datum] bylo dohodnuto prodloužení nájemní smlouvy do 31. 12. 2020 a s účinností od 1. 11. 2019 bylo sjednáno nájemné ve výši 8 308 Kč a zálohy na služby ve výši 300 Kč měsíčně. Žalovaný řádně a včas neplnil své povinnosti vyplývající mu z nájemní smlouvy, ačkoliv byl k uvedenému vyzýván právní zástupkyní žalobce, a to doporučeným dopisem ze dne 27. 10. 2020 dni 31. 10. 2020 žalovaný ukončil nájemní poměr a odhlásil energie. Po vyúčtování služeb za rok 2020 došlo k vyčíslení dluhu žalovaného, a to částkou 34 268,64 Kč, kdy na uvedený dluh uhradil žalovaný dne 9. 5. 2021 částku 5000 Kč a dne 17. 5. 2021 částku 5000 Kč. Zbylou dlužnou částku přes upomínky doposud neuhradil. 2. Účastníci řízení, žalobkyně již v podané žalobě, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě předložených listin, a to nájemní smlouvy ze dne [datum] vč. dodatku č. 1 a 2, [list vlastnictví], elektronické pošty ze dne 5. 11. 2020, 11.11.2020, 6. 1. 2021, 4. 2. 2021, dopisu ze dne 11. 11. 2020, návrhu dohody o splátkovém kalendáři a uznání dluhu, vyúčtování ke dni 20. 4. 2021, dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 26. 4. 2021, emailové korespondence ze dne 4. 6. 2021, 8. 6. 2021 a 27. 7. 2021, přehledu úhrad ze strany žalovaného na nájemném a službách za obd. od 29. 11. 2017 do 2. 9. 2020, faktury [číslo] – vyúčtování služeb za [číslo] 2020, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva, na základě které se žalovaný stal nájemcem bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] ve [anonymizováno] poschodí bytového domu na adrese [adresa], když vlastníkem předmětné bytové jednotky byl žalobce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 11. 2017 do 31. 10. 2018. Nájemné bylo mezi účastníky smlouvy sjednáno částkou 5677 Kč měsíčně se splatností do 10. dne příslušného měsíce na účet žalobce, a to spolu se zálohami na služby v částce 300 Kč měsíčně. Pro případ prodlení byly mezi účastníky sjednány úroky z prodlení ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení. Dodatkem č. 1 ze dne [datum] došlo k prodloužení nájemní smlouvy do 31. 10. 2019. Dodatkem č. 2 ze dne [datum] bylo dohodnuto prodloužení nájemní smlouvy do 31. 12. 2020 a s účinností od 1. 11. 2019 bylo sjednáno nájemné ve výši 8 308 Kč a zálohy na služby ve výši 300 Kč měsíčně. Žalovaný řádně a včas neplnil své povinnosti vyplývající mu z nájemní smlouvy, když mu za období trvání nájmu vznikl nedoplatek na nájemném a službách v celkové výši 34 268,64 Kč, na který uhradil toliko dne 9. 5. 2021 částku 5000 Kč a dne 17. 5. 2021 částku 5000 Kč. Zbylou dlužnou částku přes upomínky doposud neuhradil. Nájemní poměr přitom skončil ke dni 31. 10. 2020, kdy nájemce byt opustil, současně odhlásil energie k bytu, žalobce tento stav akceptoval. 4. Dle ust. § 2201 obč. zákoníku v rozh. znění, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pro najímateli nájemné. 5. Dle ust. § 2246 odst. 1 obč. zákoníku v rozh. znění, strany ujednají nájemné pevno částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 6. Dle ust. § 2247 odst. 1 obč. zákoníku v rozh. znění, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odst. 2. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalobcem a žalovaným byla ve smyslu ust. § 2201 obč. zákoníku v rozh. znění platně sjednána nájemní smlouva, na jejímž základě se žalovaný stal nájemcem bytu ve vlastnictví žalovaného. V souladu s nájemní smlouvou bylo povinností žalovaného hradit žalobci ve stanovené výši a lhůtách nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, když jak nájemné tak služby byla mezi účastníky platně sjednány v nájemní smlouvě a jejích dodatcích cit. výše, a to v souladu s ust. § 2246 a 2247 obč. zákoníku v rozh. znění. Žalovaný tyto své povinnosti řádně a včas neplnil, když za dobu trvání nájemního vztahu neuhradil žalobci nájemné a služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 34 268,64 Kč (pokud jde o konkrétní výši jednotlivých dlužných plateb, zde soud odkazuje na platební historii, která byla provedena k důkazu), na kterou uhradil toliko dne 9. 5. 2021 částku 5000 Kč a dne 17. 5. 2021 částku 5000 Kč. Zbylou dlužnou částku přes upomínky doposud neuhradil. Nájemní poměr přitom skončil ke dni 31. 10. 2020, kdy nájemce byt opustil, současně odhlásil energie k bytu, žalobce tento stav akceptoval, kdy uvedený způsob ukončení neodporuje dle názoru soudu ust. obč. zákoníku v rozh. znění a je akceptován stranami i v ust. čl. 8 bod 8.1 nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a zavázal žalovaného zaplatit žalobci požadovaný dluh a to včetně požadovaného příslušenství, na které vznikl žalobci nárok dle ust. § 1970 obč. zákoníku v rozh. znění, to vše ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 683 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 971 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 268,64 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.