20 C 241/2021-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 7.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 20 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny 20 000 Kč za období od 5. 11. 2019 do 15. 1. 2021 v celkové výši 2 433,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem z žalované jistiny 20 000 Kč za období od 5. 11. 2019 do 15. 1. 2021 v sazbě 19,40 % ročně v celkové výši 4 720,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z žalované jistiny 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem 19,4 % ročně z téže částky za totéž období. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 10. 9. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 16 000 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,4 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a částku za hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč. Vše se zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 4. 11. 2019. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 24. 1. 2019. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 20 000 Kč a na dlužných poplatcích částku 11 800 Kč Celkem žalovaná na pohledávku zaplatila částku 4 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byla žalovaná písemně informována. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 10. 9. 2018 smlouva o spotřebitelském úvěru částky 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek 16 000 Kč představující úrok ve výši 4 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč, a to formou pravidelných týdenních splátek po 600 Kč RPSN činila 206,15 %. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. V případě sjednání úhrady formou 60 týdenních splátek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 32,15 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradila celkem částku 4 200 Kč. Bylo případně na žalované, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet jako na neplatnou. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč hradit dále poplatky ve výši 16 000 Kč. Poplatek byl ve smlouvě o zápůjčce rozdělen na více částí, a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy s žalovanou smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Jde o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy podle soudu poplatek v celkové výši 16 000 Kč nepředstavuje nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 69 % a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v září 2018 činila 10,20 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry [název soudu] uvedené v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. 6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté částky s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak obohatila o částku 15 800 Kč, když poskytnutá zápůjčka činila 20 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná uhradila celkem částku 4 200 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalované, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 15 800 Kč uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce k vrácení finančních prostředků - oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne 25. 2. 2021 a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 7. 3. 2021. Jelikož tak neučinila, dostal se od 8. 3. 2021 do prodlení s plněním svého závazku. Dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. proto byl přiznán úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Co do zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatné smlouvy. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 115,30 Kč. Úspěch žalobkyně činí 52,56 % a úspěch žalované činí 47,44 % předmětu řízení. Příslušenství bylo přitom pro účely zjištění poměru úspěchu vypočteno ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyni tedy náleží náhrada 5,12 % nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.