28 C 260/2021-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 2. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1 447 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem došlo k uzavření pojistné smlouvy s číslem pojistného produktu [číslo]. Předmětem pojištění bylo pojištění vozidla tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka], když se jednalo o tzv. Komplexní pojištění vozidla [anonymizováno]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na 4. 2. 2020. První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 111 Kč, pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální. Žalovaný však pojistné řádně a včas nehradil, pojištění tak zaniklo k edni 7. 8. 2020. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném uhrazení částky 1 447 Kč představující dosud neuhrazené pojistné a dále úhradu poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 3 zákona č. 168/99 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistná smlouva obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, dobu trvání pojištění, limit pojistného plnění, výši pojistného, jeho splatnost, způsob jeho placení a formu a místo oznámení škodné události. 6. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič tuzemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) citovaného zákona, pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi, tato lhůta nesmí být kratší než jednoho měsíce a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. 8. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 zákona 168/99 Sb., na základě které vznikla žalovanému povinnost hradit pojistné ve stanovené výši, pojistiteli pak vznikla povinnost v případě škodní události plnit pojistné plnění. Soud má dále za prokázané, že žalovaný porušil své povinnosti plynoucí ze smlouvy a neuhradil stanovené pojistné. Výše dluhu na pojistném byla prokázána shora uvedenými listinnými důkazy. 9. Podle § 1970 obč. zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení se stanoví vládním nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výši takto stanovená. Vzhledem k tomu, že nebylo pojistné uhrazeno ve sjednaných lhůtách, vznikl žalobci též nárok na úrok z prodlení, který je požadován od 8. 8. 2020 do 2. 7. 2021 ve výši 108 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 447 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 11. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., když se soudem nebyly shledány žádné důvody pro to, aby byla stanovena lhůta delší.