28 C 345/2020-42 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 675 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku ze zákona, kdy byla evidována jako odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě, avšak nebyla přihlášena k evidenci poplatníku televizního poplatků, proto jí v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. byla doručena písemná výzva s upozorněním, že v případě že po jejím obdržení neoznámí písemným čestným prohlášením opak, s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy bude evidována jako poplatník televizního poplatku. Žalovaná v zákonné výzvě na výzvu žalobce nijak nereagovala. Z tohoto důvodu byla zařazena do evidence poplatníků z povinnosti hradit televizní poplatky, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná však neuhradila televizní poplatky za měsíce září 2019 až leden 2020 v celkové výši 675 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaný včasný odpor. V tomto odporu uvedla, že placení televizních poplatků zajišťují jiní členové rodiny, když na adrese [adresa žalované]. Žalovaná dále uvedla, že se zdržuje na adrese [adresa žalované], kde platí televizní poplatky její manžel. 3. V průběhu řízení žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tím, že by se měla přihlásit jako poplatník televizního poplatku, vzhledem k této skutečnosti celý vymáhací proces považovala za zmatečný a neoprávněný a proto na něj nereagovala. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, z jehož účasti se žalobce včetně jeho právního zástupce řádně omluvil, soud tak jednal v jeho nepřítomnosti. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, potvrzení české pošty, výzev ze dne 24. 10. 2018, 29. 5. 2019 včetně dodejek české pošty, z oznámení ze dne 28. 8. 2019, ze dne 15. 3. 2020 včetně dodejek české pošty, z oznámení ze dne 27. 5. 2020 včetně dodejky české pošty a z dopisu ze dne 15. 7. 2020 včetně dodejky české pošty, dále ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku ze zákona s poukazem na ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005, když v zákonné lhůtě nereagovala na výzvu žalobce a po uplynutí lhůty 30 dnů od doručení této výzvy byla zařazena do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Skutečnost, že žalovaná fakticky žila na adrese, kde televizní poplatek již hrazen byl, nemohla mít na rozhodnutí ve věci žádný vliv, když žalovaná měla povinnost o této skutečnosti žalobce informovat. Pokud tak neučinila, vznikla jí povinnost poplatek platit a soud proto žalobě zcela vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně a včas nehradila, soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobce co do zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 6. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady činí částku 700 Kč, spočívají v zaplaceném soudním poplatku a dále v paušální náhradě v paušální výši určené podle Vyhlášky č. 254/2015 za tři úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření k odporu) vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 2 vyhlášky. Soud uvádí, že náklady na právní zastoupení advokátem v předmětném sporu nebyly přiznány s odkazem na nález Ústavního soudu spisové značky I. ÚS 3344/12, když soud má za to, že s ohledem na předmět sporu, když se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, je v možnostech žalobce pověřit k podání žaloby pracovníky právního útvaru žalobce tak, aby si žalobce činnost spojenou se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečoval sám. Předáním příslušné agendy jakékoliv advokátní kanceláři postrádá racionální smysl a soud takto vynaložené náklady neshledává jako účelně vynaložené. Soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 jako by advokátem v řízení zastoupen nebyl. 7. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.