28 C 389/2020-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 8. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1 266 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti s počátkem pojištění od 19. 10. 2016. Pojistné bylo splatné ke dni 19. 10. 2016, pojistné období bylo sjednáno v délce roční, když pojistné bylo sjednáno ve výši 2 512 Kč za pojistné období. Pojištění z důvodu neplacení zaniklo ke dni 24. 1. 2020 a za období od 19. 10. 2019 do 24. 1. 2020 činí dlužné pojistné částku 1 966 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném úhradu částky 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když tyto skutečnosti byly zjištěny z pojistné smlouvy, z přehledu předepsaného a uhrazeného pojistného, z oznámení o zániku pojistné smlouvy včetně upomínky k zaplacení, z předžalobní výzvy, ze sazebníku nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného. Bylo případně žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Pozn. § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Po právním zhodnocení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána platná pojistná smlouva, žalovaný však povinnosti plynoucímu z této pojistné smlouvy porušil, když řádně a včas nehradil sjednané pojistné. K zániku pojištění tak došlo ke dni 24. 1. 2020 a za období od 19. 10. 2019 do 24. 1. 2020 má žalobkyně plné právo na úhradu dlužného pojistného. Soud stejně tak shledal důvodným požadavek žalobkyně co do částky 300 Kč představující poplatek za vyhotovení odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění, když tento poplatek byl vyúčtován v souladu se sazebníkem poplatků. Tím, že žalovaný řádně a včas neplatil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 7. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a náleží jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada plných nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní pomoci ve výši třikrát 200 Kč (§ 14b odst. 1), tři režijní paušály (á 100 Kč ve výši 300 Kč podle § 14 b) odst. 5 vyhl.č.177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. (advokátního tarifu) v platném znění. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. soud přiznal zástupci žalobkyně rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21%, náklady řízení přiznal tedy celkem 1 489 Kč. 8. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.