34 C 149/2021-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 649 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem podle § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistila, že žalovaný k registrovanému vozidlu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 neměl sjednáno pojištění od 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 a k vozidlu registrovanému pod [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 neměl sjednáno pojištění od 30. 8. 2019 do 31. 1. 2020. Z toho důvodu jej žalobkyně ohledně prvního vozidla vyzvala dne 5. 2. 2020 a ohledně druhého vozidla dne 11. 3. 2020 k úhradě příspěvku podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v prvním případě v denní sazbě ve výši 93 Kč, celkem 15 624 Kč, ve druhém případě v denní sazbě ve výši 65 Kč, celkem 9 425 Kč, a v obou případech ho vyzvala k úhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ve splatnostech ve dnech 21. 3. 2020 a 25. 4. 2020 dlužné částky řádně a včas neuhradil, proto žalobkyně dvěma dopisy z 5. 2. 2021 vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě žalovaných částek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal za prokázané, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo TP vozidla [anonymizováno] a osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo TP vozidla [anonymizováno]. Žalovaný neměl ode dne 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 k prvnímu zmíněnému vozidlu, a od dne 30. 8. 2019 do 21. 1. 2020 k druhému zmíněnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně odeslala žalovanému ohledně prvního vozidla výzvu k zaplacení příspěvku dne 5. 2. 2020 a ohledně druhého vozidla dne 11. 3. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 2. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalovaných pohledávek a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou. 4. Skutečnost, že žalovaný je registrovaným vlastníkem zmíněných vozidel je prokázána ze zprávy statutárního města Plzně ze dne 30. 6. 2021 na č. l. 10 (ohledně druhého vozidla) a ze dne 13. 10. 2021 (ohledně prvního vozidla). Skutečnost, že byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě příspěvků je prokázán dopisy z 5. 2. 2020 ohledně prvního vozidla a 11. 3. 2020 ohledně druhého. Učinění předžalobní výzvy je prokázáno dvěma dopisy z 5. 5. 2021 a jejich odeslání podacími lístky z 8. 2. 2021. 5. Soud vyšel z § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle něhož vlastník a provozovatel vozidla jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V dané věci první vozidlo nebylo pojištěno 168 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 93 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. i) a druhé vozidlo nebylo pojištěno 145 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 65 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., spolu 25 649 Kč. Žalobkyně vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku s náležitostmi uvedenými v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaný ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ocitl se žalovaný v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 541 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 924 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 9 725 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 100 Kč ve výši 441 Kč.