36 C 201/2021-92 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění doručeného zdejšímu soudu dne 26. 7. 2021, domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnosti zaplatit jí částky specifikované pod výrokem I. tohoto rozsudku, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 24. 4. 2018 se žalovaným smlouvu o úvěru [anonymizováno] splátka [číslo] na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr za účelem konsolidace závazků žalovaného. Konečná výše úvěru byla odvislá od výše konsolidovaných závazků a byla stanovena v oznámení o čerpání úvěru, na jehož základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 421 989 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 055 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 12 % ročně ke každému 20. dni v měsíci a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku dohodnutým způsobem. Právní předchůdce žalobkyně svoji povinnost splnil, když úvěr žalovanému poskytl, jak vyplývá z oznámení o ukončení čerpání úvěru ze dne 23. 5. 2018, žalovaný však svou povinnost řádně a včas splácet úvěr nesplnil, neboť sjednané splátky řádně a včas nehradil. [právnická osoba] tak přistoupila dne 26. 5. 2020 k zesplatnění dluhu. K zesplatnění dluhu se dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 392 465,60 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 30 766,26 Kč, dlužného úroku z prodlení ve výši 1 907,11 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 000 Kč, přičemž konkrétní způsob výpočtu dlužné částky je obsažen ve vyjádření žalobkyně ze dne 26. 7. 2021, přičemž pokud jde o poplatky, jedná se o poplatky za zaslané výzvy k zaplacení dlužných částek, kdy žalovanému byly celkem zaslány 4 výzvy (ze dne 28. 1. 2019, 26. 9. 2019, 29. 10. 2019 a 28. 11. 2019 každá po 500 Kč) k zaplacení, na celkovou upomínací částku ve výši 2 000 Kč, žalobce započetl úhrady žalovaného ve výši 1 000 Kč, a požaduje tudíž částku ve výši 1 000 Kč. Platby žalovaného jsou zaneseny ve vyjádření žalobkyně na č. l. 75, ze kterého se podává, že žalovaný provedl poslední platbu dne 21. 10. 2019, z tohoto vyjádření rovněž vyplývá skladba a výše uplatněného nároku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020 pak společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] se sídlem [adresa], která následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 7. 2020 postoupila tuto pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývají následující skutečnosti. Z návrhu na uzavření smlouvy o [anonymizováno] spltáce [číslo] ze dne 28. 11. 2017 ve spojení s akceptací tohoto návrhu ze dne 24. 4. 2018 má soud za spolehlivě zjištěné, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr za účelem konsolidace dluhů žalovaného vůči předchůdci žalobkyně, který se žalovaný zavázal splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách s úrokem ve výši 12 %. Strany si ve smlouvě rovněž ujednaly poplatky za zaslání upomínky ve výši 500 Kč za každou upomínku. Žalovaný ve smlouvě požadoval poskytnutí úvěru ve výši 460 900 Kč (návrh smlouvy podepsaný žalovaným, kopie OP žalovaného, akceptace smlouvy, úvěrové podmínky). Oznámením ze dne 23. 5. 2018 oznámil předchůdce žalobkyně žalovanému, že celková vyčerpaná částka úvěru představuje částku ve výši 421 989 Kč, přičemž oznámila žalovanému výši měsíční splátky na částku 6 055 Kč (oznámení o ukončení čerpání úvěru). Čerpání úvěru vyplývá z listiny na č. l. 27 označené jako souhrnný výpis pohybů a oznámení banky ze dne 30. 7. 2021 Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, s nimiž se žalovaný seznámil. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatky a další platby dle ceníku předchůdce žalobkyně. Z obchodních podmínek pro osobní úvěry a i ze samotné smlouvy má soud za prokázané, že žalobkyně, respektive původní věřitel byl oprávněn v případě porušení smlouvy spočívajícím v prodlení s platební povinností prohlásit úvěr za okamžitě splatný (článek 13 bod 1. písm. b) smlouvy). Dopisem ze dne 26. 5. 2020 prohlásil předchůdce žalobce úvěr za okamžitě splatný z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splatných závazků. Původní věřitel pak uzavřel se [právnická osoba] dne 29. 8. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek a dne 8. 7. 2020 tato uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o obou postoupeních byl žalovaný písemně vyrozuměn (dopisy ze dne 28. 7. 2020, 16. 11. 2020 a 15. 2. 2021). Součástí postupních smluv jsou i přílohy k postupním smlouvám osvědčující aktivní legitimaci žalobkyně. Z výzvy žalobkyně ze dne 16. 11. 2020 má soud za zjištěné, že tato žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala prostřednictvím svého zástupce. <i>5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících o. z., a to dne 24. 4. 2018, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 421 989 Kč. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných úroků a poplatků vyplývají z ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z., když původní věřitel své povinnosti ze smlouvy splnil, žalovaný však nikoliv, když úvěr řádně a včas nehradil. Vedle dlužné jistiny má původní věřitel žalobkyně rovněž i právo na zaplacení sjednaných poplatků a to v souladu se smlouvou o úvěru. Dále soud přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za osvědčenou dle ust. § 1879 o. z. ze smluv o postoupení pohledávek. S ohledem na shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl tak, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku. 9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 15 739 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za 3 úkony právní služby á 9 900 Kč úkon dle ustanovení § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů – 1x příprava, převzetí, 1 x výzva k úhradě, 1x žaloba, a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 52 765 Kč [obec] plnění bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně. Žalobkyni nenáleží odměna a režijní paušál za doplnění žaloby ze dne 26. 7. 2021, neboť žaloba měla být primárně podána tak, aby ji nebylo k výzvě soudu potřeba doplňovat. 10. O všech lhůtách ke splnění veškerých povinností plynoucích z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a stanovil pro jejich splnění obecnou třídenní lhůtu.