38 C 266/2016 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 8. 2016 (viz. č.l. 3-6) se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku ve výši 989 027 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že v letech 2011 až 2012 hledal nemovitosti, ve kterých by mohl jednak bydlet a jednak realizovat svoji podnikatelskou činnost – nahrávací studio. Nejdříve si zajistil možnost úvěrového financování u [právnická osoba], následně byl kontaktován žalovaným, který se prezentoval jako majitel stavební firmy a kromě samotné stavební činnosti mu nabídl i činnost architekta a projektanta, se kterým spolupracuje, [titul]. [anonymizováno] [celé jméno svědka]. V únoru 2012 žalobce nabyl nemovitosti, a to rodinný dům [adresa], a pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek]. Účastníci následně uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, na základě které se zavázal žalovaný pro žalobce provést kompletní dodávku stavebních prací dle projektové dokumentace připojené v příloze č. 2 a žalobce se zavázal za jeho provedení zaplatit cenu ve výši 7 099 139 Kč včetně DPH. Žalobce zastoupený [právnická osoba] [anonymizováno] požádal o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, dne [datum] pak Městský úřad Hostivce rozhodnutí vydal. Dne 31. 8. 2012 žalovaný převzal od žalobce staveniště. Žalobce na základě žalovaným vystavených zálohových faktur zaplatil žalovanému celkem 2 100 000 Kč. Dne 21. 11. 2012 žalovaný předložil žalobci návrh nového rozpočtu, dle kterého mělo dojít ke zvýšení ceny za provedení díla na částku 8 212 228,74 Kč za stavební úpravy nahrávacího studia budovaného v původní stodole a na částku 3 440 874,47 Kč za stavební úpravy rodinného domu, takovou změnu však žalobce neakceptoval. Práce na stavbě nepostupovaly dle názoru žalobce řádně a on se tak obrátil na [titul]. [celé jméno svědka], aby pro něj vykonával stavební dozor. [titul]. [celé jméno svědka] pak svolal na den 3. 5. 2013 na stavbě kontrolní den, na kterém shrnul své výhrady a připomínky vůči postupu žalovaného a vypracoval též kontrolní zprávu datovanou dnem 16. 5. 2013. Ta shrnuje nedostatky v činnosti žalovaného a vyčísluje hodnotu žalovaným skutečně provedených prací na částku 417 642 Kč. Následně se žalobce obrátil na znalce [titul]. [celé jméno svědka], [anonymizováno] se žádostí o zpracování znaleckého posudku, kterým by došlo k posouzení kvality provedených prací žalovaným. Dle znalcem zpracovaného posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] byly při provádění práce porušeny ČSN, došlo k odchylkám od projektu, posudek zachycuje a popisuje zjištěné nedostatky apod. Dopisem ze dne 9. 8. 2013 odeslaným právním zástupcem žalobce právnímu zástupci žalovaného a žalovanému e-mailem a poštou žalobce od smlouvy odstoupil. Následně se žalobce obrátil na stejného znalce, který posudkem [číslo] ze dne [datum] vyčíslil cenu skutečně žalovaným provedených prací se zohledněním vad na částku 1 174 973 Kč včetně DPH. Žalobce žádá po žalovaném zaplacení rozdílu částky 2 100 000 Kč, které žalovanému zaplatil a znalcem vyčíslené hodnoty provedených prací a dále pak odměny vynaložené na znalce ve výši 64 000 Kč, celkem tedy celkem částku 989 027 Kč se zákonným úrokem z prodlení odvozeným od lhůty stanovené v předžalobní upomínce právního zástupce žalobce ze dne 1. 8. 2016. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, nárok žalobce neuznal a navrhoval zamítnutí žaloby. V podání ze dne 22. 11. 2016 (č.l. 18) uvedl, že nesporné je dle jeho názoru uzavření smlouvy o dílo ze mezi účastníky a odstoupení od ní, ale žádného svého závazku vůči žalobci a ani porušení smlouvy si není vědom. Byl to dle jeho názoru naopak žalobce, kdo své povinnosti neplnil, nedostatečně komunikoval a neakceptoval výhrady žalovaného a eskaloval vztahy mezi účastníky až do té míry, že i žalovaný sám od smlouvy odstoupil. Podáním ze dne 4. 1. 2017 (č.l. 30 - 32) pak žalovaný blíže své stanovisko odůvodnil a uvedl, že na uzavření písemné smlouvy apeloval žalobce, neboť na něj naléhala banka poskytující úvěr. Žalovaný nezhotovoval rozpočet, uvedl do něj jen k položkám jednotlivých prací ceny a nezasahoval do rozsahu či počtu a množství prací uvedených v rozpočtu. Stavba byla zahájena jen na základě projektové dokumentace pro stavební povolení, kterou si nechával zpracovat přímo žalobce i přesto, že byl žalovaným upozorněn na skutečnost, že projekt je v takovém rozsahu pro provádění stavby nedostatečný a co do výše konečné ceny poddimenzovaný. Po obdržení projektové dokumentace provedl žalovaný revizi projektu a rozpočtu a vytvořil nový rozpočet, který předložil žalobci. Po předložení nového rozpočtu žalobce nepožadoval ukončení díla, naopak zaplatil následně zálohu na cenu díla a uděloval další pokyny k pokračování v provádění díla. Žalovaný současně nesouhlasil se závěry znaleckého posudku, namítal jejich nesprávnost. Žalovaný dále uvedl, že je to naopak žalobce, kdo jemu dluží 236 539,46 Kč za provedené práce, neboť žalovaný na stavbě provedl i tzv. vícepráce v původním rozpočtu nezahrnuté. Žalovaný tuto částku zjistil na základě tzv. srovnávacího rozpočtu, který si nechal zpracovat. Žalobce žalovanému zaplatil pouze 2 000 000 Kč, když rozdíl ve výši 100 000 Kč odpovídá částce zaplacené žalobcem jako záloze na zpracovávanou projektovou dokumentaci, kterou žalovaný jen přefakturovával. Žalobce nikdy žalovanému nevytkl přesné vady, zamezil mu přístup na staveniště a neumožnil mu tak odstranění vad, které na stavbě byly. 3. Oba účastníci se ve věci vyjadřovali písemně i při jednáních opakovaně. Žalobce ve vyjádření ze dne 4. 4. 2017 (č.l. 99 - 103) dále uvedl, že žalobce jako laik se nemohl podílet na vypracování projektu a rozpočtu a že žalovaný byl přímým účastníkem vztahu s projektantem zejména s odkazem na zaplacenou zálohu na projektovou dokumentaci ve výši 100 000 Kč, kterou žalobci fakturoval žalovaný. Dále namítl, že žalovaný nikdy nevyúčtoval zálohy zaplacené žalobcem a že žalobce nikdy písemně neschválil ani neobjednal navýšení nákladů na provedení díla a dále že cena díla byla dohodnuta ve smlouvě přesnou částkou, nikoliv odhadem. Žalobce dále uvedl, že jeho úmyslem bylo odstoupit od smlouvy dle § 642 odstavec 2 starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění (dále jen SOZ), ale pokud nebudou předpoklady dle tohoto ustanovení naplněny, je třeba posoudit odstoupení dle § 642 odstavec 1 stejného předpisu. Odkázal opakovaně na závěry znaleckého posudku zpracovaného znalcem [titul] [celé jméno svědka] ze dne [datum], které byly ve stručnosti obsaženy též v odstoupení od smlouvy a z nichž dovozuje, že nastala situace předvídaná ustanovením § 642/2 SOZ, neboť na stavbě se pracovalo naposledy 3. 5. 2013, kdy ve stavebním deníku je poslední zápis a bylo zřejmé, že dílo nebude provedeno ani včas a nebylo ani prováděno řádně. Dále pak polemizoval s tvrzením žalovaného, že neměl žalovaný na stavbu přístup, když uvedl, že kdykoliv by o to požádal, byl by žalovaný i jeho stavbyvedoucí [celé jméno svědka] na stavbu vpuštěni. Ohledně výhrady týkající se neupřesnění vytýkaných vad uvedl, že v Kontrolní zprávě vypracované [titul] [celé jméno svědka] byly vady velmi podrobně a dostatečně popsány a navíc s nimi byl žalovaný i ústně opakovaně seznámen. Žalovaný však požadoval stále další finanční prostředky od žalobce a s odůvodněním, že nebyly zaplaceny oznámil dne 29. 4. 2013 žalobci, že stavbu zastavuje. Podáním ze dne 15. 11. 2017 (č.l. 127-128) žalobce doplnil způsob, jakým bylo znalci [celé jméno svědka a znalce] zaplaceno žalobcem v žalobě požadovaných 64 000 Kč. V reakci na poučení soudu pak žalobce doplnil svá tvrzení též podáním ze dne 19. 3. 2018 (č.l. 176 - 183) a vyjádřil se ke způsobu zaplacení částky 2 100 000 Kč žalovanému a odkázal na konkrétní zálohové faktury a platby, které provedl částečně v hotovosti a částečně bankovními převody. Dále shrnul, z jakých podkladů vycházel znalec při zpracování obou znaleckých posudků a tyto vyjmenoval a podrobně vymezil druhově práce, které žalovaný na díle dle jeho názoru provedl. žalobce současně odůvodnil, proč znalec při ocenění provedených prací vycházel z ceníků RTS I. a vyjádřil se k tomu, že nikdy nebyla mezi účastníky sjednána změna původně uzavřené smlouvy o dílo a dle jeho názoru bylo povinností žalovaného za dohodnutou cenu stavební úpravy provést. Zopakoval, že odstoupil od smlouvy o dílo z toho důvodu, že nebylo zřejmé, že dílo bude řádně a včas provedeno. Vyjádřil se podrobně též k tomu, že při provedení právního úkonu odstoupení od smlouvy ze dne 9. 8. 2013 byl řádně zastoupen [anonymizováno] [celé jméno svědka], kterému udělil plnou moc, ta byla součástí dokumentu odstoupení. Odstoupení bylo doručováno jak e-mailem na adresu žalovaného a jeho právního zástupce, tak odesláno poštou na adresu žalovaného i jeho právního zástupce. Odkázal na dopis žalovaného, resp. jeho právního zástupce ze dne 21. 8. 2013, v němž na odstoupení reaguje. Ve vyjádření vymezil též nedostatky, k