38 C 289/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 8. 2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 64 612,61Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] to dne [datum], na základě které původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 37 333 Kč (jistinu, úrok ve výši 3 577 Kč odpovídající sazbě ve výši 29 % ročně, částku ve výši 7 860 Kč za zpracování a doručení a flexibilní splácení, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 896 Kč), a to formou 60-ti týdenních splátek ve výši 623 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, zaplatil jen 1500 Kč, naposledy zaplatil dne 18. 2. 2019 Poslední splátka byla sjednána na 12. 3. 2020, od 13. 3. 2020 je žalovaný v prodlení s celým dluhem. Dne [datum] původní věřitel uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6. 1. 2021. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 43 970,40 Kč, když tato částka se sestává z jistiny ve výši 19 433,43 Kč a příslušenství v podobě úroku z prodlení a úroku a dále navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně nepožaduje. V žalobě požaduje žalobkyně přiznání jistiny ve výši 19 433,43 Kč a dále úroky částečně kapitalizované a zákonné úroky z prodlení částečně kapitalizované. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni přes upomínku neuhradil. 2. Žalobkyně se dále stejnou žalobou domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 179,18 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] též smlouvu o zápůjčce [číslo] to dne [datum], na základě které původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 97 989 Kč (jistinu, úrok ve výši 16 479 Kč odpovídající sazbě ve výši 29 % ročně, částku ve výši 18 315 Kč za administrativní činnost a 13 195 Kč za vedení účtu a komfortní splácení), a to formou 24 měsíčních splátek ve výši 4 083 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, zaplatil jen 12 300 Kč, naposledy zaplatil dne 17. 1. 2019 Poslední splátka byla sjednána na 11. 10. 2020, od 12. 10. 2020 je žalovaný v prodlení s celým dluhem. Dne [datum] původní věřitel uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6. 1. 2021. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 109 269,00 Kč, když tato částka se sestává z jistiny ve výši 45 179,18 Kč, dlužných poplatků a příslušenství v podobě úroku z prodlení a úroku a dále navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně nepožaduje. V žalobě požaduje žalobkyně přiznání jistiny ve výši 45 179,18 Kč a dále úroky částečně kapitalizované a zákonné úroky z prodlení částečně kapitalizované. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni přes upomínku neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložil žalobce. 5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dvě smlouvy o zápůjčce. První smlouva [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč a byla předána v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 4083 Kč celkem 97 989, přičemž 50 000 představuje dle smlouvy jistinu zápůjčky a 47 989Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši 16 479 Kč, administrativní poplatek ve výši 18 315 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 13 195 Kč. První splátka byla splatná do 11. dne následujícího měsíce a následující pak vždy do stejného dne dalšího kalendářního měsíce. Podle strany 1. smlouvy byl mezi stranami sjednán úrok ve výši 29 % ročně, RPSN 107,4%. Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, kterým byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu. Z podacího lístku se podává, že oznámení o postoupení pohledávek bylo podáno k poštovní přepravě dne 15. 1. 2021. Předžalobní upomínkou odeslanou dne 28. 6. 2021 byl žalovaný zástupcem žalobce vyzvána k zaplacení dlužné částky. Z tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovaný zaplatil částku 12 300 Kč. 6. Druhá smlouva [číslo] byla uzavřena dne [datum] (tedy cca 4 měsíce po uzavření první smlouvy a v den poslední přijaté platby vztahující se k první ze smluv) a na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit v 60ti týdenních splátkách po 623 Kč celkem 37 333Kč, přičemž 20 000 představuje dle smlouvy jistinu zápůjčky a 17 333 Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši 3577 Kč, administrativní poplatek ve výši 7860 Kč a poplatek za zpracování vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 896 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy a další pak do posledního dne následujícího kalendářního týdne. Podle strany 2 smlouvy byl mezi stranami sjednán úrok ve výši 29 % ročně, RPSN je uvedena 231,71%. Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, kterým byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu. Z podacího lístku se podává, že oznámení o postoupení pohledávek bylo podáno k poštovní přepravě dne 15. 1. 2021. Předžalobní upomínkou odeslanou dne 28. 6. 2021 byl žalovaný zástupcem žalobce vyzvána k zaplacení dlužné částky. Z tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovaný zaplatil částku 1500 Kč. 7. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] nevznikl uzavřením shora uvedených smluv o zápůjčce závazek v podobě úročné zápůjčky podle ust. § 2390 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce; a dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy, a dále z odkazu na ustanovení občanského zákoníku v úvodních ustanoveních smlouvy. 8. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazků vzniklých ze smluv o zápůjčkách, kterou dovozuje zejména z ujednání o výši úroků, které měl žalovaný z půjčených peněz předchůdci žalobkyně zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částka z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 47 989 Kč, kterou měl žalovaný vedle jistiny ve výši 50 000 Kč zaplatit navíc a částka z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 17 333 Kč, kterou měl žalovaný vedle jistiny ve výši 20 000 Kč zaplatit navíc, byť jsou ve smlouvě rozčleněny na různé poplatky a úrok, by v případě platné smlouvy nemohly představovat nic jiného, než zmíněné úroky ve smyslu ust. § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobce je společností, která