39 C 231/2021-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 31. 8. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit mu částku 18 765 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce má nárok na příspěvek na úhradu za opatření dítěte umístěného v dětském domově, a to na základě zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách, s odkazem na prováděcí předpis v podobě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky [číslo] Sb. Dcera žalované nezletilá [jméno] [příjmení], [datum narození] byla do zařízení žalobce umístěna na základě Dohody o poskytování zdravotních služeb a zaopatření uzavřené se žalovanou. Dítě bylo přijato do zdravotnického zařízení dne 10. 10. 2018, propuštěno dne 25. 11. 2019. Nárok na příspěvek na úhradu zaopatření dítěte byl tedy stanoven od 10. 10. 2018 do 24. 11. 2019. Podle shora uvedené vyhlášky je výše příspěvku pro dítě do jednoho roku věku stanovena částkou ve výši 45 Kč za každý den pobytu, u dítěte od 1 roku do 3 let věku částkou 50 Kč (proto je od 2. 10. 2019 účtován denní příspěvek 50 Kč). Matka byla vyzvána k uhrazení částky celkem 18 765 Kč, na výzvu však nereagovala. 2. Ve věci byl dne 6. 9. 2021 vydán platební rozkaz, ten však musel být pro jeho nedoručení zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobce souhlasil již v podané žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy její souhlas v souladu s procesním předpisem předpokládal a jednání nenařizoval. 4. Z předložených listin bylo zjištěno, že ve vztahu k nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], že v rodném listě je zapsaná pouze matka, žalovaná. Tato dne 1. 10. 2018 uzavřela se žalobcem Dohodu o poskytování zdravotních služeb a zaopatření nezletilé [jméno] s tím, že nemá vhodné materiální ani bytové potřeby, žije v autě, pro nezletilou nemá ani novorozeneckou výbavu. V dohodě výslovně žalovaná uvedla, že je si vědoma povinnosti platit příspěvek na úhradu potřeb dítěte dle § 43 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. Ze sdělení MMP ze dne 26. 2. 2020 bylo ověřeno, že nezletilá byla v péči žalobce do 25. 11. 2019, kdy byla předána do péče budoucích osvojitelů. Výzvou ze dne 28. 7. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 18 765 Kč, když jsou rozúčtovány jednotlivé měsíce pobytu nezletilé v tomto zdravotnickém zařízení. Předchozí upomínka byla zasílána již 3. 3. 2020. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 43 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění účinném do 30. 6. 2018 (dále jen„ zákon č. 372/2011 Sb.“), v dětských domovech pro děti do 3 let věku jsou poskytovány zdravotní služby a zaopatření dětem zpravidla do 3 let věku, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména dětem týraným, zanedbávaným, zneužívaným a ohroženým ve vývoji nevhodným sociálním prostředím nebo dětem zdravotně postiženým. Zaopatřením se rozumí stravování, ubytování, ošacení a výchovná činnost. 6. Podle § 44 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. osoby povinné výživou jsou povinny přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku a popřípadě též jeho průvodce. Nežijí-li osoby povinné výživou ve společné domácnosti, je povinna hradit příspěvek na úhradu zaopatření dítěte osoba, jíž je dítě svěřeno do výchovy. 7. Podle § 2 vyhlášky č. 56/2012 Sb. se příspěvek hradí za kalendářní měsíc podle počtu dnů pobytu dítěte a jeho průvodce v dětském domově, den propuštění z dětského domova se nezapočítává. Příspěvek za kalendářní měsíc uhradí osoba povinná výživou do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dítě nebo průvodce v dětském domově pobývali. Dojde-li k propuštění z dětského domova v průběhu kalendářního měsíce, příspěvek uhradí tato osoba do 8 dnů po propuštění. 8. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že nárok žalobce je zcela důvodný. Žalobce prokázal, že minimálně v době od 10. 10. 2018 do 25. 11. 2019 měl v péči nezletilou [jméno] [příjmení], [datum narození]. Bylo prokázáno, že matka nezletilé požádala o její umístění do zařízení žalobce, potvrdila svoji informovanost o povinnosti hradit za pobyt nezletilé denní příspěvek, který byl vyúčtován v souladu s vyhláškou č. 56/2012 Sb. Žalobci vznikl samozřejmě též nárok na zákonný úrok z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku, kdy lhůta splatnosti počíná plynout vždy devátý den následujícího kalendářního měsíce, za který je příspěvek požadován. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 1 400 Kč. Tato částka je tvořena soudním poplatkem ve výši 800 Kč, dále pak dvěma paušálními náhradami nákladů řízení za předžalobní výzvu a sepis žaloby, vždy po 300 Kč s odkazem na ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.