1 T 46/2022-309 — Okresní soud Plzeň-město

Z důkazů provedených v hlavním líčení soud zjistil skutkový stav uvedený shora ve výroku o vině. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] ke skutku ad 1. v přípravném řízení mj. uvedl, že celé je to pravda, že skutku se dopustil přesně tak, jak je v usnesení o zahájení trestního stíhání uvedeno, přičemž to udělal ze zoufalství, neboť v době před tím mu snížili Lyricu ze 4 na 3 a Rivotril ze 3 na 2; dále že stále má psychické problémy, v důsledku nichž dochází k jeho sebepoškozování; dodal, že na těch lékách je závislý, že zdravotní sestře nechtěl způsobit žádné problémy a chtěl by se jí omluvit. V hlavním líčení nejprve uvedl, že se cítí být vinným tím uplácením, že popis skutku v obžalobě odpovídá skutečnosti, že veškeré skutečnosti ve skutku obžaloby prohlašuje za nesporné a není tedy potřeba provádět dokazování, že však nesouhlasí s právní kvalifikací skutku. Skutek ad 2. v průběhu trestního řízení obžalovaný popíral, přičemž v přípravném řízení nejprve před policejním orgánem mj. uvedl, že si to vůbec nepamatuje, že když seděl za loupež, tak by v životě nikdy neudělal loupež za 25 Kč, a to ještě způsobem, že on by mu dal 50 Kč a on (obžalovaný) by mu 25 Kč vrátil, že si vůbec ten den nevybavuje a rád by viděl nějaký kamerový záznam, že výpadek neměl, ale prostě si to nepamatuje, že možná s ním nějak kšeftoval ohledně drog, ale rozhodně ho nenapadl a ani ho neohrožoval, žádný nůž mu neukazoval a ani ho u sebe nenosí, stejně tak ani pepřový sprej; dodal, že v té době bral pravidelně pervitin, že v té době chodil přes hlavní vlakové nádraží v [obec] třeba do práce a občas se tam i zdržel, když potkal někoho známého. Následně před soudkyní ve vazebním zasedání mj. uvedl, že si to vůbec nepamatuje a vůbec nevybavuje, přičemž je možné, že třeba tam byl a kupoval on od něj (od poškozeného) nebo on (poškozený) od něho nějakého drogy, ale že určitě ho nějak psychicky nevydíral, nesahal na něj, vůbec to nechápe a neví, o koho jde, a že zničehonic ráno přišli policajti k němu; dále k dotazu, zda ten den šel do práce, uvedl, že si vůbec ten den ani den před tím nepamatuje. V hlavním líčení mj. uvedl, že nic z toho, co se tam píše, neudělal a není to pravda, dále že ten den byl v práci na [anonymizováno] u [příjmení] [příjmení], že byl na pracovišti od sedmi do jedenácti, což byla jeho tehdejší pracovní doba, že v objektu byl chvíli – asi 5 minut před sedmou a po celou dobu se z budovy nevzdálil, že přímo tento den [datum] si nepamatuje, ale každý den to bylo stejné, že ví, že onoho [datum] v této době po celé ty 4 hodiny na druhém poschodí byl, protože se píšou hodiny – píše je máma a někdy ten pán, co je zaměstnává, dále že ví, že matce se hlásil každý den. Odlišnost svých předchozích výpovědí vysvětloval tím, že při první výpovědi u policie byl pod vlivem, a že při druhé výpovědi před soudkyní si myslel, že to není podstatné, že se ho nikdo na to neptal, a že byl v šoku z toho, že je ve vazbě. Ke skutku ad 1.: pakliže ustanovení § 206c odst. 1 tr. řádu vyžaduje též souhlas s právní kvalifikací skutku uvedeného v obžalobě, rozhodl soud o nepřijetí prohlášení viny obžalovaným. Pakliže i intervenující státní zástupce prohlásil na počátku hlavního líčení všechny skutkové okolnosti obžaloby za nesporné, nebylo ohledně tohoto skutku prováděno další dokazování. Nalézací soud zdůrazňuje, že poté, co jeho původní usnesení ze dne [datum] bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 10.3.2022 sp. zn. 8 To 64/2022 zrušeno a bylo mu uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl, stížnostní soud vyslovil ohledně právní kvalifikace tohoto skutku právní názor, kterým je nalézací soud vázán, tudíž lze z něho převzít, že jednání obžalovaného vykazuje znaky skutkové podstaty přečinu podplacení podle § 332 odst. 1 tr. zákoníku, neboť obžalovaný v papírovém psaníčku nabídl a také zdravotní sestře slíbil peněžní úplatek, přičemž není podstatné, že konkrétní částku neuvedl; v každém případě tak učinil v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu, neboť po [jméno] [příjmení] požadoval léky, na které neměl nárok a které jsou na lékařský předpis. Objektem trestného činu podplácení je zájem na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, tedy na ochraně čistoty veřejného života. Obstaráváním věcí obecného zájmu se rozumí činnost, která souvisí s plněním úkolů týkajících se věcí obecného zájmu, tedy nejen rozhodování orgánů státní moci a správy, ale i jiná činnost při uspokojování zájmů občanů a právnických osob v oblasti materiálních, sociálních, kulturních a jiných potřeb. Jde tedy o plnění všech úkolů, na jejichž řádném a nestranném plnění má zájem celá společnost nebo určitá sociální skupina. V projednávaném případě jde konkrétně o zájem společnosti na tom, aby léky a prostředky, které jsou vydávány pouze na lékařský předpis, se nedostaly do rukou nepovolaných osob, dále o zájem společnosti na tom, aby osoby ve výkonu trestu byly vychovávány k řádnému životu a nedomáhaly se na osobách, které ve věznici poskytují zdravotní služby, aby zneužily svého postavení. Škodlivost jednání již vícekrát odsouzeného obžalovaného je v tomto případě zvyšována i jeho mimořádně negativním hodnocením ve výkonu trestu odnětí svobody, neboť od [datum] do [datum] byl celkem 23x kázeňsky trestán se závěrem, že účel výkonu trestu odnětí svobody nebyl v jeho případě plněn. Důkazní situaci doplňuje výpověď všeobecné sestry Zdravotnického zařízení [stát. instituce] [obec] svědkyně [jméno] [příjmení], na jejímž přečtení obhajoba i přes prohlášení skutku za nesporný trvala. Pakliže nalézací soud se ztotožnil s názorem soudu stížnostního i ve vztahu k tomu, že z hlediska rozsahu trestní odpovědnosti není nutno obžalovaného zkoumat pro posouzení jeho příčetnosti, jest nepochybné, že obžalovaný svým jednáním ad 1. naplnil znaky přečinu podplacení podle § 332 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž nalézací soud ztotožniv se s názorem stížnostního soudu i ohledně popisu skutku pominul ve výroku o vině ty pasáže z písemnosti obžalovaného, které nemají význam pro naplnění znaků uvedeného přečinu. I hodnocení důkazů nalézacím soudem ohledně skutku ad 2. tohoto rozsudku významným způsobem usnadnil právní názor Krajského soudu v Plzni vyslovený v jeho usnesení ze dne 16.2.2022 sp. zn. 6 To 27/2022, který sice byl vysloven již v počátečním stádiu trestního stíhání, avšak v dalším průběhu trestního řízení k podstatnější změně důkazní situace nedošlo: z výpovědí poškozeného – svědka [celé jméno svědka] učiněných jak v přípravném řízení, tak i v hlavním líčení, jasně vyplynulo, že obžalovaný od jmenovaného získal peněžní prostředky ve výši 25 Kč tím, že poškozeného fyzicky zatlačil do prostoru kabinky na pánských toaletách, že na něj vyvíjel nátlak i tím, že na něj sahal a aktivně mu fyzicky bránil v odchodu z kabinky a z pánských toalet, přičemž se opakovaně dožadoval poskytnutí peněžních prostředků – takové jednání je nutno posoudit jako násilí; když i přesto od poškozeného žádné peněžní prostředky nezískal, ukázal mu zavírací nůž a pepřový sprej, což poškozený v dané situaci pochopil jako výhrůžku, že když žádné peníze obžalovanému nedá, mohl by obžalovaný zmíněný nůž nebo pepřový sprej použít proti němu – to je nutno vnímat jako jasnou pohrůžku násilím. Z tohoto důvodu dal poškozený obžalovanému 50 Kč, čímž došlo ke zmocnění se cizí věci, přičemž obžalovaný následně poškozenému z nezjištěných důvodů vrátil 25 Kč. Uvedené jednání tudíž obsahuje násilnou složku naplňující znaky žalovaného zločinu. Pokud obžalovaný již v přípravném řízení tvrdil, že zavírací nůž ani pepřový sprej u sebe nenosí, neznamená to, že jimi v době páchání stíhaného jednání nedisponoval, přičemž ani v této části není důvodu výpovědi poškozeného nevěřit. Poškozený [celé jméno svědka] před soudem vystoupil naprosto věrohodným způsobem, a i vzhledem k obsahu výpovědi neměl nalézací soud jakékoliv pochybnosti o tom, že to byl právě obžalovaný, s nímž se tehdy v prostorách nádraží setkal a který vůči němu vystupoval jím popsaným způsobem. Pokud by existovalo podezření, že obžalovaný se v uvedené době nacházel pod vlivem drog, lze odkázat nejen na obsah znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie, dle něhož byly v době páchání trestné činnosti jeho rozpoznávací schopnosti sníženy jen mírně, forensně nevýznamně, a jeho schopnosti ovládací sníženy středně – z forensního hlediska však též nevýznamně, nepodstatně, přičemž obžalovaný netrpí duševní poruchou v pravém slova smyslu, byla u něho zjištěna smíšená porucha osobnosti s převažujícími rysy disociálními, lehká mentální retardace s poruchami chování vyžadujícími pozornost nebo léčbu, syndrom závislosti na stimulanciích – pervitinu; těmito poruchami trpěl i v době spáchání trestného činu, přičemž porucha osobnosti a mentální retardace jsou poruchy trvalého rázu, neléčitelné, takže léčebnými prostředky lze pouze částečně tlumit afektivní projevy; u posuzovaného je neléčitelný i syndrom závislosti na pervitinu, který je u něho sekundárního charakteru